Kvantové počítače jsou považovány za jednu z nejnadějnějších, ale zároveň nejvíce obávaných technologií budoucnosti. Jejich schopnost řešit složité výpočetní úlohy mnohem rychleji než klasické počítače vyvolává otázku: Jsou kryptoměny jako Bitcoin a Ethereum v ohrožení?
Jak funguje kvantový počítač?
Kvantové počítače představují jeden z největších technologických skoků posledních desetiletí. Zatímco klasické počítače, které používáme dnes, se spoléhají na bity s hodnotou 0 nebo 1, kvantové počítače fungují na úplně jiném principu: využívají zákony kvantové fyziky. Tento přístup jim umožňuje řešit určité typy úloh nepředstavitelně rychle a efektivněji než jakákoliv současná technika.
Základem kvantového počítače je qubit (kvantový bit). Na rozdíl od běžného bitu, který může být buď 0 nebo 1, qubit může být díky jevu zvanému superpozice současně 0 i 1. To výrazně zvyšuje výpočetní kapacitu – kvantový počítač dokáže procházet mnoha možnými řešeními najednou.
Dalším klíčovým fenoménem je kvantové provázání (entanglement). Když jsou qubity provázané, změna stavu jednoho qubitu okamžitě ovlivní druhý, ať jsou jakkoliv daleko. To umožňuje rychlejší a efektivnější práci s informacemi.
Jak kryptoměny chrání svá data
Bitcoin i Ethereum využívají kryptografické algoritmy, které chrání transakce a peněženky. Nejzásadnější jsou dva prvky:
- SHA-256 (Bitcoin) – hashovací algoritmus pro těžbu a strukturu blockchainu.
- ECDSA (Bitcoin i Ethereum) – kryptografický algoritmus pro digitální podpisy.
Zatímco SHA-256 je extrémně odolný, ECDSA je teoreticky ohroženým místem pro kvantové útoky. Útočník by musel ze zveřejněného podpisu spočítat soukromý klíč – což je dnes prakticky nemožné.
Mohly by kvantové počítače prolomit Bitcoin?
Teoreticky ano, prakticky zatím ne.
Aby kvantový počítač prolomil ECDSA v reálném čase, potřeboval by podle většiny studií miliony fyzických qubitů a zároveň velmi nízkou chybovost. Nejmodernější kvantové počítače mají v roce 2025 pouze stovky až nízké tisíce qubitů, navíc s vysokou mírou chybovosti.
Útok by navíc musel proběhnout rychle, protože podpis se zveřejní až při odeslání transakce – a komunita by mohla okamžitě zareagovat.
Ethereum a kvantová bezpečnost
Ethereum používá podobné kryptografické algoritmy jako Bitcoin, takže čelí stejným teoretickým rizikům. Nicméně Ethereum má výhodu v tom, že je:
- flexibilnější v aktualizacích,
- už dnes diskutuje přechod na kvantově odolné podpisy,
- těží z rychlejšího vývojového cyklu než Bitcoin.
Komunita kolem Etherea je připravenější na postupné zavádění post-kvantové kryptografie.
Kdy by mohly být kryptoměny ohroženy?
Odborníci se shodují, že k reálnému ohrožení by mohlo dojít, pokud vzniknou:
- kvantové počítače s 1–10 miliony fyzických qubitů,
- stabilní qubity s nízkou mírou chyb,
- schopnost provádět Shorův algoritmus v praxi.
To může být desítky let daleko, a někteří experti tvrdí, že taková zařízení ani nemusí být technicky dosažitelná.
Mohou kryptoměny přejít na kvantově odolnou kryptografii?
Ano. Pokud se objeví první známky reálné hrozby, Bitcoin, Ethereum i další kryptoměny mohou:
- přejít na post-quantum algoritmy,
- aktualizovat software uzlů,
- umožnit uživatelům přesun na nové adresy.
Většina adres v blockchainu navíc ještě nikdy neodhalila svůj veřejný klíč, což útočníkovi znemožňuje jeho kvantové prolomení.
Závěrem. Jsou Bitcoin a Ethereum v bezpečí?
V současné době ano.
Kvantové počítače ještě nejsou ani zdaleka na úrovni, která by umožnila prolomení kryptografie používané v Bitcoinu či Ethereu. Aktuální výzkum ukazuje, že skutečně nebezpečné kvantové stroje jsou technologicky velmi vzdálené.
Zároveň se již dnes připravují kvantově odolné algoritmy, které mohou kryptoměny kdykoli implementovat.
