Ve čtvrtek před Velikonocemi
Pokud žijete v USA, pak je tradicí, že o Velikonoční neděli přináší dětem čokoládová vajíčka a další dobrůtky velikonoční zajíček. V Austrálii nosí dětem sladkosti velikonoční bandikut. Ve Francii je to méně chlupatý tvor: létající zvony (les cloches volantes). Kostelní zvony vyzvánějí ve Francii po celý rok. Nahoru a dolů, zvony vyzvánějí několikrát denně a v den velikonočních oslav se téměř nezastaví. Ve čtvrtek před Velikonocemi (Zelený čtvrtek) však zvony utichnou. Proč? Protože podle francouzské katolické tradice narostla zvonům křídla a odletěly do Itálie.
Tradice. Hledání čokoládových vajíček?
Každoročně se děti v mnoha částech světa účastní horlivého hledání čokoládových vajíček, která pečlivě schoval velikonoční zajíček. Za původce této tradice je všeobecně považováno Německo. Zatímco vejce je již dlouho spojováno s novým životem a znovuzrozením, křesťanské tradice ho také přijaly jako symbol vzkříšení Ježíše. Prázdná skořápka je považována za metaforu Ježíšovy prázdné hrobky, kterou podle Bible objevila skupina žen. Aby tuto událost připomenul, protestantský reformátor Martin Luther organizoval v 16. století pro své shromáždění hledání vajíček, kdy muži schovávali vajíčka, která poté hledaly děti a ženy.
Vajíčka jakožto symbol Velikonoc
K všeobecné úlevě zubařů ve Velké Británii, USA, Francii a jiných státech se o Velikonocích netočí vše pouze okolo cukru. Ve skutečnosti je na mnoha místech po celém světě mnohem běžnější zdobit skutečná vajíčka, ne pouze konzumovat čokoládu. Ačkoliv se nemusí jednat o chutný způsob oslav, barvení a zdobení vajíček je oblíbený způsob, jak spolu mohou rodiny a komunity trávit čas a sdílet mezi sebou jedinečné kulturní tradice.
Proč vajíčka? Vajíčka byla vždy spojována s jarem, protože symbolizují příchod nového života, plodnost a znovuzrození. Jakožto symbol Velikonoc je nakonec přijalo i křesťanství, jelikož jsou příhodnou metaforou smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Skořápky reprezentují jeho hrobku a její rozbití je symbolem návratu Ježíše. Již z historie víme, že během postní doby se křesťané vzdali konzumace vajíček po dobu 40 dnů (dnes je zcela běžné, že si lidé vybírají potraviny, kterých se chtějí vzdát). Proto byla vajíčka během postního období vařena na tvrdo, aby je mohli lidé uschovat nebo je nazdobit a darovat.
