Informační bezpečnost

Starší generace není postrachem internetu. Generace 55+ si dobře uvědomuje rizika internetu a snaží se dodržovat základní pravidla bezpečnosti. Ve většině případů chrání svůj počítač antivirovým programem, volí si dostatečně silná přístupová hesla a nenechá se nachytat nákupem v podvodném internetovém obchodě. Největším nešvarem je přeposílání neověřených zpráv.

Říkáte si, že internet je jen pro mladé? Mýlíte se. Statistiky za poslední roky ukazují, že nejrychleji se rozrůstá skupina uživatelů internetu nad 55 let. Zatímco v roce 2012 byla na internetu alespoň jednou za tři měsíce přibližně polovina Čechů ve věku 55 až 64 let1, o pět let později to byly už tři čtvrtiny. Největší procentní nárůst ovšem zaznamenala skupina nejstarších uživatelů internetu ve věku 65 a více let, jejich počet se mezi roky 2012 a 2017 zdvojnásobil.

„V následujících letech bude počet seniorů aktivních na internetu růst. Do důchodu dnes odcházejí lidé, kteří běžně používali počítač a internet nejen v práci. Obecně jsou starší lidé oproti mladším ročníkům v nevýhodě. S rostoucím věkem může klesat jejich pozornost a obezřetnost, čehož mohou zneužít hackeři, šiřitelé počítačových virů nebo nejrůznějších hoaxů. Je potřeba myslet na bezpečnost seniorů na internetu a pomáhat jim například formou bezplatného vzdělávání,“ uvádí Jiří Kučík specialista pro počítačovou bezpečnost poskytovatele internetového připojení Netbox.

Antivirový program je nutný základ

Krátký kvíz mezi čtenáři portálů pro seniory2 ukázal, že lidé nad 55 let si dobře uvědomují nástrahy online světa a snaží se dodržovat základní bezpečnostní pravidla. 9 z 10 účastníků kvízu vědělo, že osobní data i samotný počítač spolehlivě ochrání před nejrůznějšími viry a škodlivými programy na internetu kvalitním antivirovým programem. „Neméně důležité jsou také pravidelné aktualizace, a to nejen samotného antivirového programu, ale i operačního systému a dalších programů v počítači. Pokud si senioři netroufají na aktualizaci sami, měli by se obrátit na někoho zkušenějšího z rodiny nebo přátele,“ doplňuje Jiří Kučík.

Jednoduchá hesla jsou nebezpečná

Samotné zabezpečení počítače antivirovým programem ovšem nestačí. Největším bezpečnostním rizikem jsou totiž vždy uživatelé internetu. Lidé si musí dávat pozor zejména na to, jaké stránky na internetu navštěvují, jak silná mají přístupová hesla, kam je ukládají, jaké e-mailové přílohy a internetové odkazy otevírají a kde všude uvádějí osobní informace nebo vystavují fotografie. S rostoucím věkem se lidem zhoršuje paměť, jsou více důvěřiví, ztrácejí pozornost a obezřetnost. Zapamatovat si složitější heslo, třeba do poštovní schránky, může být od určitého věku obtížné. Nemluvě o tom, když je hesel více. V takovém případě mohou lidé udělat základní chybu – nastaví si jednoduché heslo, třeba číslice 1234, slovo „heslo“, křestní jméno a jiné snadno zapamatovatelné slovo. V kvízu by si při zakládání e-mailové schránky vybralo takto jednoduché heslo necelých 17 % dotázaných.

„Slabá hesla jsou nebezpečná a zkušený hacker jej odhalí za pár minut. Heslo by mělo obsahovat nejméně osm znaků a čím je delší, tím je bezpečnější. Je užitečné používat číslice, velká a malá písmena, případně jiné znaky jako vykřičník, procenta nebo otazník. Seniorům nicméně doporučuji místo těchto speciálních znaků zůstat jen u kombinací písmen, ale heslo významně prodloužit, např. na dvacet znaků. Pro zapamatování tak dlouhého hesla se obvykle používá nějaká mnemotechnická pomůcka, například slova z oblíbené písně,“ doporučuje Jiří Kučík.

Čtvrtina lidí nad 55 let neověřuje pravdivost zpráv

Kvíz se také zaměřil na šíření neověřených nebo dokonce poplašných zpráv. Tři čtvrtiny oslovených čtenářů nad 55 let odpovědělo, že když najdou v poště například zprávu o tom, jak se mohou snadno vyhnout poplatkům v lékárně nebo upozornění na určité nebezpečí, informace si před přeposláním ověří. „Lidé si musí dávat velký pozor i na masově šířené viry v přílohách k e-mailu. Otevření a spuštění takové přílohy většinou nekončí dobře. Nejlepší ochranou je podezřelou poštu s přílohou od neznámého příjemce nebo nevyžádanou poštu neotvírat a rovnou ji smazat,“ varuje Jiří Kučík.

Pozor si musí dávat lidé i při nakupování na internetu. Riziko spočívá v nedodání již zaplaceného zboží nebo zaslání balíčku s bezcenným obsahem. Téměř 90 % účastníků kvízu by se zachovalo při nákupu v neznámém e-shopu správně. Nejdříve by se totiž zajímali o osobní zkušenosti někoho z rodiny, přátel nebo známých s daným obchodníkem, případně by hledali certifikaci obchodu například na stránkách Asociace pro elektronickou komerci. Pro jistotu by nikdy neplatili dopředu, ale až při převzetí zboží.