Jak na WiFi síť

Copak je to za ten malý talířek na střeše? Ano, s největší pravděpodobností se jedná o anténu bezdrátového připojení Wi-Fi. Pokud jde o 2 GHzové pásmo, tak na tom ještě pracuje známé zařízení jménem BlueTooth. Jak na kvalitní WiFi síť? Toť otázka, vše je řešeno vzduchem, proto zde rozhoduje mnoho faktorů, které ovlivňují stabilitu přenášeného signálu. V první řadě si musíme uvědomit, že signál vysílaný v tomto pásmu musí být směrován na viditelné zařízení, které tento modulovaný signál bude přijímat. Pokud jde o vlivy, musíme se zastavit hlavně nad vlhkostí vzduchu a povětrnostních faktorech ovlivňující kvalitu signálu.

Licence používání bezdrátového připojení WiFi:

Jedná se o bezdrátová zařízení v pásmu 2.4 GHz a 5 GHz. O vše se starají všeobecná oprávnění č. VO-R/12/08.2005-34 k využití rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat. Ve výsledku se jedná o rozprostřené spektrum nebo OFDM v pásmech 2,4 GHz a 5 GHz. První podstatná infromace je, že stanici lze využívat bez individuálniho oprávnění. Vše je stavěno na výkonu používaných jednotek.

Standardy:

• 802.11a / 1999 / 5 / 54 / OFDM
• 802.11b / 1999 / 2,4 / 11 / Direct Sequence Spread Spectrum DSSS
• 802.11g / 2003 / 2,4 / 54 / OFDM
• 802.11n / 2009 / 2,4 nebo 5 /600 / MIMO
• 802.11y / 2008 / 3,7 / 54

IEEE 802.11a, tento standard využívá WiFi v pásmu 5Ghz. Používá modulaci OFDM. Tento standard je stabilnější a vyspělejší. Dodá vyšší povolený vyzařovací výkon oproti 802.11b/g, tím ho lze používat na velké vzdálenosti.

IEEE 802.11b/g, jedná se o doplněk normy IEEE 802.11, který se zabývá definicí bezdrátového komunikačního standardu. Nastoupil v roce 1999 a oproti původnímu standardu navyšuje přenosovou rychlost až na 11 Mbit/s v pásmu 2,4 GHz, u doplňku g se jedná o navýšení rychlosti až na hodnotu 54 Mbit/s.

IEEE 802.11c, standard přidává přemosťování Media Access Control (MAC) a upravuje základní Local Area NetworkLAN.

IEEE 802.11d, jedná se o globální harmonizační standard. Je používaný ve státech, kde nejsou povoleny systémy používající jiné dodatky k IEEE 802.11.

IEEE:

• 802.11 – Původní standard pro 1 a 2 Mbit/s rychlost s frekvencí 2.4 GHz (1999)
• 802.11a – 54 Mbit/s, 5 GHz standard (1999)
• 802.11b – Vylepšení 802.11 s podporou 5.5 a 11 Mbit/s (1999)
• 802.11c – Bezdrátové přemostění (bridge); obsaženo v IEEE 802.1D standardu (2001)
• 802.11d – Mezinárodní roamingový dodatek (2001)
• 802.11e – Vylepšení Quality of ServiceQoS, včetně dlouhých (burst) paketů (2005)
• 802.11F – Komunikace mezi bezdrátovými přístupovými body (2003), ukončen 2006
• 802.11g – 54 Mbit/s, 2.4 GHz standard (zpětně kompatibilní s 802.11b) (2003)
• 802.11h – Správa spektra 802.11a (5 GHz) pro Evropu (2004)
• 802.11i – Vylepšený autentifikační a šifrovací algoritmus (WPA2) (2004)
• 802.11j – Dodatek pro Japonsko; nová frekvenční pásma pro multimedia (2004)
• 802.11k – Vylepšení správy rádio zdrojů pro vysoké frekvence. (Navazuje na IEEE 802.11j)
• 802.11l – (rezervováno a nebude použito)
• 802.11m – Správa standardu, přenosové metody a drobné úpravy
• 802.11n – Vylepšení pro vyšší datovou propustnost
• 802.11o – (rezervováno, nebude použito)
• 802.11p – Bezdrátový přístup pro pohyblivé prostředí (auta, vlaky, sanitky)
• 802.11q – (rezervováno a nebude použito, aby se nepletlo s IEEE 802.1Q802.1Q)
• 802.11r – Rychlé přesuny mezi přístupovými body (roaming) (2008)
• 802.11s – Samoorganizující se bezdrátové sítě. (ESS Mesh Networking)
• 802.11T – Předpověď bezdrátového výkonu – testovací metody
• 802.11u – Spolupráce se sítěmi mimo 802 standardy (například s mobilními sítěmi)
• 802.11v – Správa bezdátových sítí (konfigurace klientských zařízení během připojení)
• 802.11w – Chráněné servisní rámce
• 802.11x – (rezervováno, nebude použito)
• 802.11y – Pro běh ve frekvenčním pásmu 3650 – 3700 MHz, USA