Content ID, bič na nepoctivé tvůrce obsahu. Ještě před tím, než se z YouTube stala nejpopulárnější platforma pro sdílení videí, která otevřela možnost tisícům šikovným lidem, bylo tu období, na nějž nevzpomíná s láskou ani Google. Na YouTube si totiž mohl nahrávat kdo chtěl, co chtěl, což následně vyústilo v žaloby vlastníků práv. A v reakci na tento problém tak vzniklo Content ID.
Krušné začátky algoritmů na YouTube
Psal se rok 2007, když začala sílit nespokojenost řady organizací s fungováním YouTube. Podle společností ViaCom, Mediaset, či dokonce nejvyšší anglické fotbalové ligy Premier League udělal Google jen málo pro to, aby zabránil kopírování autorského obsahu. Na jeho právní oddělení se tak začala valit řada stížností, jež mohla připravit dnes už stabilního a finančně zajištěného softwarového giganta o miliardy dolarů. Nová éra platformy pro sdílení videí tak mohla začít.
Systém Content ID je bič na nepoctivé tvůrce obsahu na YouTube
YouTuber je na konci provazu. Co může dělat?
Může si YouTuber nárokovat autorská práva na video i pokud je licence na melodii nebo podkres free – tedy volně ke stažení a ke komerčnímu použití? To samozřejmě může, pokud videoportálu doloží, že se v době použití jednalo o dostupnou muziku ke stažení bez autorských práv. Většina tvůrců obsahu se však bojí a raději věnují výtěžek z reklam nárokované společnosti. Jedná se už samozřejmě o videa, která mají to nejlepší za sebou. Autorské právo však při většině případů vzniká hned po nahrání videa. Pokud dojde ke sporu, videoportál YouTube zisky nevyplácí ani jedné straně, zisky si nechá a poté je připíše straně, která spor vyhrála.
Vlastníci autorských práv mohou využívat systém nazvaný Content ID, který jim umožňuje snadnou identifikaci a správu jejich obsahu na YouTube. Videa nahraná na YouTube jsou porovnávána s databází souborů, které nám vlastníci obsahu odeslali. Vlastníci autorských se musí rozhodnout, co se má stát, když obsah ve videu na YouTube odpovídá dílu, které vlastní. V takovém případě je video nárokováno v systému.
Už tentýž rok vznikl systém s názvem „Video Identification„, jenž měl sice řadu much, ale svoje si splnil. Během krátké doby pak změnil jméno na „Content ID“ a dnes už podle zaměstnanců Googlu pracuje podle představ. Díky rozpoznávání chráněného obsahu ve videích už tak jejich vlastníci dohromady získali více než tři miliardy dolarů.
Vysoká přesnost Content ID. Je lepší a lepší
Content ID se snaží chránit vlastnictví autora na základě zaslaného vzorku. Při nahrání každého videa se tak porovnávají stopy z databáze a v případě, že systém najde shodu, může dojít buďto k úplnému zablokování videa, k výzvě o odstranění stopy, případně ke ztrátě z příjmů z reklam, které pak putují na konto držitele práv. Žádný stroj ale není dokonalý, a tak se musí počítat i s drobnými chybami. Podle Googlu je přesnost jejich systému 99,7 procent, přičemž automatické kontroly probíhají u 99,5 % případů.
O zbylých 0,5 procent se stará lidská síla. Problémem Content ID budiž jeho uzavřenost. V tuto chvíli je jen málo způsobů, jak se dostat do databáze a chránit svoje díla. V případě zamítnutí tak zbývají dvě možnosti – využít služeb společností, které k němu přístup mají, nebo počkat, než Google zpřístupní verzi pro veřejnost.
Článek 13 je součástí předpisu o autorských právech, o kterém momentálně jedná Evropská unie. Pokud by byl tento předpis v současné podobě schválený, znamenalo by to konec YouTube a podobných webových stránek v takové podobě, jakou známe dnes. Mnoho účtů by bylo zablokováno a ještě více videí by v zemích Evropské Unie nebylo vůbec dostupných. Dalo by se to nazvat malou apokalypsou internetu. Již žádné písničky, již žádné vzdělávací kanály, již žádné virály. Prostě nic.
Další legislativní fáze
Evropská Unie o definitivním znění stále jedná, v současné době je předpis o autorských právech společně s článkem 13 posunut do další legislativní fáze. To znamená, že je zase o kousek blíž přijetí. Stejně tak ale mohou v této fázi nastat další změny, který by se tolik nedotkly služeb jako YouTube a pomohly by zachovat současnou podobu internetu. A právě za tyto změny je třeba nelítostně bojovat.
Evropská unie si došlápne na YouTube. Článek 13 jde ke schválení
Článek 13 totiž počítá s tím, že by se právě takové služby staly zcela odpovědné za porušování autorských práv. To znamená, že by prakticky všechna videa, která jsou na YouTube byla pro země Evropské Unie zablokována. Nikdo si na triko nevezme možnost žaloby, zvláště, když by se mohlo jednat o sta tisíce takových žalob. V současné době je totiž za porušení autorských práv případně žalován samotný autor, resp. ten, kdo video na YouTube nahrál. Což je logické a je to fér. Provozovatel přece za takovou věc nemůže nést žádnou odpovědnost. Zvlášť, když videa na podobných serverech přibývají neuvěřitelně rychle.
Velký dopad na samotné autory
Všichni, kdo by nahráli na YouTube své video by museli dokázat, že mají všechna patřičná autorská práva. Což není zrovna jednoduchá záležitost. V praxi by to znamenalo, že by na YouTube nebyla přidávána prakticky žádná videa. Již žádná vzdělávací videa nebo videoklipy od vašich oblíbených interpretů. Nic z toho. A když už by se to na YouTube dostalo, z velkou pravděpodobností by bylo video pro země Evropské Unie raději zakázáno, aby nedošlo k nějakému maléru. A toto není svobodný internet.
Existují samozřejmě nástroje, jakými by šlo dosáhnout toho, že autoři skutečně dokáží, že všechna autorská práva jsou v pořádku. Bohužel takové služby nevyužívají všichni autoři. Druhé mínus je to, že skutečně dokázat, že jsou autorská práva v pořádku není snadnou záležitostí. Proto by se velké spoustě autorů a YouTuberů vůbec nevyplatilo něco takového dokazovat. A hlavně při sebemenší chybičce by video stejně nebylo nahráno, protože článek 13.
Autoři a samotné služby proto tlačí na to, aby bylo současné znění článku 13 změněno a dosáhlo se lepší rovnováhy mezi službami jako YouTube a samotnými autory. Tedy především bojují za to, aby provozovatelé těchto serverů nebyli popotahování za autorská práva. Zda se tato změna povede prosadit je zatím ve hvězdách, všichni ale doufejme, že se to skutečně povede.
Můžu bojovat proti Článku 13 i já?
Ano, můžete! Stačí, když natočíte video o článku číslo 13. Stačí, když o tomto předpisu budete diskutovat nejen na internetu! Stačí, když se připojíte k hnutí proti současné podobě článku 13. Pokud by byl v této formě schválen, přes 35 milionů YouTube účtů bude zrušeno! Dokážete si představit, kolik videí bude zrušeno společně s těmito účty.
Je totiž nesmírně důležité, aby se o článku 13 dozvědělo co nejvíce lidí. Ačkoli je internet rozsáhlou platformou, která nabízí nekonečné možnosti, ne každý o článku 13 ví. A hlavně ně každý je seznámený s tím, co by přijetí tohoto předpisu reálně znamenalo. Po přijetí tohoto článku už bude na změny pozdě a internet v současné podobě prakticky přestane existovat.
Současná verze článku 13 navržená Evropským parlamentem by mohla mít dalekosáhlé nežádoucí následky pro všechny. Pojďme společně najít lepší řešení. Článek 13 je součást evropského právního předpisu o autorských právech, jehož cílem je podporovat kreativitu a umožnit držitelům práv efektivně chránit vlastní obsah na internetu. My cíle článku 13 podporujeme, ale v současné podobě by však mohl mít dalekosáhlé nežádoucí následky, které by dnešní podobu internetu úplně změnily. Jde to i jinak. Prostudujte si další informace a připojte svůj hlas.
YouTube vyplácí většinu zisku generovaného na své platformě autorům
Vlastníci práv by měli být chráněni před pirátstvím a spravedlivě odměňování za svou práci, ale současný návrh článku 13 nechtěně poškozuje malé autory, interprety a firmy, které má údajně chránit, protože nutí weby, jako je YouTube, blokovat většinu obsahu nahrávaného uživateli. YouTube vyplácí většinu zisku generovaného na své platformě autorům a interpretům všech velikostí. Za posledních 12 měsíců vyplatila společnost YouTube přes 800 milionů eur vlastníkům obsahu v EU.
Celkem už společnost YouTube vyplatila hudebnímu průmyslu přes 5 miliard eur. Pokud článek 13 zavede přímou odpovědnost platforem účinnou ještě před upozorněním na možné porušení autorských práv, mohla by zmizet většina zisku vytvořeného díky divákům z EU, neboť by tak vznikla finanční zodpovědnost, kvůli které bychom byli nuceni zablokovat většinu obsahu YouTube v Evropě.
Blokování obsahu na YouTube? Článek 13 zřejmě omezí tvůrce obsahu
Co je článek 13?
Článek 13 je součást směrnice Evropské unie (EU) o autorských právech, jejímž cílem je podporovat kreativitu a umožnit držitelům práv efektivně chránit vlastní obsah na internetu. Jen pro upřesnění: cíle článku 13 a jeho snahu pomáhat autorům a interpretům v úspěchu podporujeme; chceme efektivnější způsoby, jak by mohli držitelé autorských práv ochránit svůj obsah. Ale současná verze článku 13 navržená Evropským parlamentem by mohla mít dalekosáhlé nežádoucí následky pro všechny. Žádáme proto, aby bylo nalezeno lepší řešení.
Jaký je aktuální stav článku 13?
Dne 12. září Evropský parlament odhlasoval, že článek 13 posune do další legislativní fáze. Článek 13 ale dosud nevstoupil v platnost. Jeho přesné znění je stále upravováno na třístranných jednáních EU mezi zástupci Evropské komise, Parlamentu a Rady. Konečné znění by mělo být hotové ke konci roku a členské státy EU mohou mít až dva roky na implementaci směrnice do vnitrostátních právních předpisů.
Co se s článkem 13 změní?
Navrhovaná verze článku 13 by zrušila stávající systém upozorňování a blokování videí, který v současné době chrání držitele práv a platformy. Platformy jako YouTube, Facebook, Reddit nebo Snapchat by se staly odpovědnými za veškerá případná porušení autorských práv v každém videu nahraném uživateli, autory nebo interprety, a to od okamžiku jeho nahrání. To by ovšem znamenalo, že platformy včetně YouTube by byly donuceny většinu nahrávaných videí v Evropě a sledování videí nahraných jinde zablokovat, neboť je u nich vlastnictví autorských práv nejisté nebo složité (podrobnější informace uvádíme níže).
Jaké důsledky by mělo schválení článku 13 v současné podobě?
Rizika spojená s přijímáním obsahu s částečnými nebo spornými údaji o vlastnictví autorských práv by byla pro platformy jako YouTube příliš vysoká. Z tohoto důvodu by bylo YouTube nuceno zablokovat v Evropské unii miliony videí (nových i stávajících). Mohlo by tak dojít k obrovskému omezení obsahu, který mohou lidé v Evropě na platformu nahrávat. Největší dopad by to mělo na autory. Mohlo by dojít k zablokování vzdělávacích videí (například německého kanálu Kurzgesagt nebo britského C.G.P. Grey in the UK) velkého množství oficiálních hudebních videí (například Despacito od Luise Fonsiho nebo Mafioso od Lartiste), fanoušky vytvořených převzatých verzí, mashupů, parodií a dalšího obsahu. Článek 13 tím pádem ohrožuje také stovky tisíc pracovních míst – evropských autorů, firem, interpretů a všech jejich zaměstnanců.
Co to pro mě jako interpreta nebo autora YouTube v Evropské unii znamená?
YouTube a další platformy nebudou mít jinou možnost než zablokovat v Evropské unii vaše stávající videa a neumožnit vám nahrávat další, pokud nedokážete, že vše ve videu vlastníte (včetně obrazu i zvuku). Co to pro mě jako interpreta nebo autora YouTube MIMO Evropskou unii znamená? YouTube a další platformy pravděpodobně zablokují zobrazování vašich videí (i stávajících) uživatelům v Evropské unii, pokud budou obsahovat neúplné informace nebo informace sporné z hlediska autorských práv. Jaký typ obsahu chráněného autorskými právy nebudu moci ve svých videích používat?
Mezi materiály chráněné autorskými právy, které se mohou ve vašich videích případně nacházet, patří obrázky, přebaly, software, výňatky z knih, hudba, parodie a mnoho dalšího. Proč nestačí nástroje na vyhledávání obsahu chráněného autorskými právy, například systém Content ID?
Se současnou verzí článku 13 by nástroje pro vyhledávání obsahu chráněného autorskými právy jako Content ID nepomohly platformám jako YouTube udržet obsah. Systém Content ID funguje v případě, pokud ho vlastníci práv používají a dokážou jasně definovat, co jim náleží. Informace o vlastnictví autorských práv ale často chybějí nebo jsou známé jen částečně, a proto v okamžiku nahrání videa nedokáže žádný systém údaje o autorských právech přesně a správně určit. Jednoduše řečeno, obsah s částečně vyřešeným nebo neznámým vlastnictvím autorských práv je (pro YouTube) stejný, jako obsah bez licence, a musel by být zablokován.
Existuje v případě článku 13 lepší řešení?
Ano! Žádáme normotvůrce, aby našli lepší rovnováhu, kterou všichni potřebujeme, pro ochranu před porušováním autorských práv a umožnili evropským uživatelům, autorům a interpretům stále mít prostor pro svou aktivitu na internetu. K tomu ale potřebujeme systém, na kterém budou spolupracovat platformy i držitelé práv.
Z toho ve skutečnosti vyplývají tři věci:
Držitelé práv by měli s platformami při vyhledávání vlastního obsahu spolupracovat, aby platformy věděly, co je autorskými právy chráněno, a mohly dát držitelům práv možnost dotčený obsah případně zablokovat. Platformy by měly být odpovědné pouze za obsah odhalený systémem Content ID nebo označený oznámením o zastavení šíření z důvodu porušení autorských práv. Platformy a držitelé práv by měli v dobré víře vyjednávat tam, kde mohou být licence a práva jednoduše identifikována.
Co mohu pro nalezení lepšího řešení v případě článku 13 udělat já?
Evropští zastupitelé konečnou podobu článku 13 teprve hledají, je tedy stále čas, abychom spojili své síly a našli lepší řešení. Evropští političtí činitelé podílející se na vyjednávání článku 13 potřebují vidět a slyšet, že článek 13 by v této podobě mohl negativně ovlivnit život skutečným lidem. Proto potřebujeme, abyste se vy i vaši fanoušci ozvali:
Vytvořte video na téma článku 13.
Mluvte o článku 13 na sociálních sítích s hashtagem #SaveYourInternet.
Přidejte se k protestnímu hnutí na stránce youtube.com/saveyourinternet.
Co ostatní hráči na trhu? Je v tom služba YouTube sama?
Směrnice o autorských právech se nedotkne jen autorů a interpretů na YouTube. Ovlivní i různé formy uživatelsky vytvářeného obsahu nahrávaného na jiné internetové platformy. Ozývají se proto hlasy i z mnoha jiných stran. Svůj názor vyjadřují jednotlivci, organizace (například EDRi (European Digital Rights) nebo Internet Archive), společnosti (například Reddit, Patreon, WordPress nebo Medium), zakladatelé a průkopníci internetu (například Sir Tim Berners Lee) i zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu. Za své právo tvořit a vyjadřovat se bojují autoři z různých oblastí internetu, například Phil DeFranco, LeFloid nebo TO JUZ Jutro.
Které země budou článkem 13 přímo ovlivněny?
Všechny členské státy EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko (přinejmenším nyní, viz informace o Brexitu). Ještě poslední věc. Jaká jsou nejčastější nedorozumění ohledně článku 13? Přečtěte si 6 mýtů o článku 13 zde.
