Bude Xiaomi Mi Note 10 králem letošních Vánoc?
04/11/2019 0
O novince Xiaomi Mi Note 10 (na trhu bude i Pro verze) se hodně mluví. Bude skutečným trhákem a jde o ten pravý fotomobil, který…
Konečná verze směrnice Evropské unie o autorských právech je lepší, avšak stále vyvolává obavy. Současné znění článku 17 (původně článek 13) může stále mít nezamýšlené následky, které mohou poškodit evropskou kreativní a digitální ekonomiku. Dne 26. března schválil Evropský parlament směrnici EU o autorském právu. Na této schůzce byly navrženy pozměňovací návrhy, které mohly zrušit článek 11 a 13, ale poslanci evropského parlamentu rozdílem pouhých pěti hlasů rozhodli, že další změny nebudou projednávat.
Konečná verze textu je lepší, avšak stále vyvolává obavy. Současné znění směrnice EU o autorských právech může stále mít nezamýšlené následky, které mohou poškodit evropskou kreativní a digitální ekonomiku.Navzdory výsledkům jsme neskutečně pyšní na mnoho tvůrců a komunit, kteří vystoupili a vyjádřili své názory. Mělo to smysl. Přísluší vám zásluha za to, že jste upozornili na otázky týkající se autorských práv a zajistili, že názory autorů byly vyslyšeny jak zákonodárci, tak veřejností.
To v důsledku vyústilo ve zdokonalení formulací konečného znění směrnice EU o autorských právech. Vytvořili jste energii, ze které vzešla nejrozšířenější petice na webu Change.org v jeho historii a ukázali sílu a význam ekonomiky autorů.
Všichni, kdo by nahráli na YouTube své video by museli dokázat, že mají všechna patřičná autorská práva. Což není zrovna jednoduchá záležitost. V praxi by to znamenalo, že by na YouTube nebyla přidávána prakticky žádná videa. Již žádná vzdělávací videa nebo videoklipy od vašich oblíbených interpretů. Nic z toho. A když už by se to na YouTube dostalo, z velkou pravděpodobností by bylo video pro země Evropské Unie raději zakázáno, aby nedošlo k nějakému maléru. A toto není svobodný internet.
Co dál?
Dokončujeme analýzu, abychom pochopili důsledky směrnice EU o autorských právech pro všechny partnery, včetně autorů, umělců, držitelů práv a uživatelů. Co se týče směrnice EU, je na jednotlivých členských státech, aby vypracovaly vlastní právní předpisy k provedení směrnice, ke kterému dojde v příštích dvou letech.
Plánované kroky YouTube
Budeme podporovat provádění směrnice EU o autorských právech tím, že budeme spolupracovat s členskými státy na prosazování zavedení spravedlivých pravidel licencování a odpovědnosti, které podporují vyjádření tvůrce a digitální ekonomiku.
V nadcházející době budeme:
- Analyzovat a sdělovat dopady konečné podoby směrnice EU o autorských právech na všechny partnery, včetně autorů, uživatelů, umělců a vydavatelů ve všech zemích.
- Monitorovat plány a časové rozvrhy zavedení v jednotlivých zemích, pokračovat spolu s průmyslem a držiteli práv v hledání systému, kde platformy i držitelé práv spolupracují, včetně účasti na dialogu vedeném Evropskou komisí.
- Poskytovat nové informace přímo autorům prostřednictvím těchto stránek. Máme také další zdroje, jako je čtvrtletní dopis generální ředitelky YouTube Susan Wojcickiové, přímé e-maily a @YTCreators.
V následujících týdnech dokončíme naši analýzu a poskytneme komunitě podrobnější informace o tom, jak finální znění ovlivní evropské autory, interprety a uživatele.
Vyjádření ke schválení návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (mimo jiné článek 11 a 13). Problematika je to velmi komplexní, ale jedno je jisté – internet takový, jaký ho známe, končí. Směrnice bude mít negativní dopad nejen na cloudové služby a datová úložiště, ale na obrovské množství malých českých i evropských firem. Míru tohoto dopadu určí implementace této směrnice naší administrativou.
Nyní záleží na implementaci
Nyní musíme počkat na konkrétní podobu implementace administrativou v ČR. Na té bude záviset, jak moc tato legislativa poškodí malé české a evropské firmy, jak to omezí konkurenceschopnost českých firem, konkurenceschopnost EU a jak to sníží HDP. Velcí hráči jako YouTube nebo Google se přizpůsobí, ale pro malé a střední firmy to může být likvidační, zejména v případě špatné či příliš restriktivní implementace. Zvlášť v kontextu nedávno schválené vládní koncepce Digitální Česko, která je na inovativních technologických firmách postavena, jde o velký krok zpět.
Dopad směrnice v oblasti filtrování obsahu
Technologie pro filtrování obsahu, které směrnice vyžaduje, v tuto chvíli neexistují. Ta šíře, kterou by musel pokrýt, je totiž obrovská a neustále se zvětšuje, mění, posouvá. Neexistuje například žádný upload filter, spolehlivě identifikující autorsky chráněné výkresy v Autocadu, systém pro identifikaci modelů do 3D tiskáren, modelů do různých počítačových her, schémata elektrických obvodů, databázová schémata, DTP výkresy, finanční záznamy, geografické údaje, vektorové grafiky, textury, matematické rovnice, balíčky programů pro různé operační systémy, meteorologické databáze, biomedicínská data, chemické záznamy, programovací jazyky atd.
Pro každý tento typ souborů by bylo nutné vyvinout systém podobný YouTube Content ID. Google tento jeden systém vyvíjel 12 let, s náklady přesahujícími 2,2 mld Kč. Náklady pro každý jednotlivý filtr by se pohybovaly v podobných řádech. Směrnice obsahuje, že filtr musí být „dostatečně dobrý“, výsledná podoba filtru bude záležet na lokálních implementacích v každém jednotlivém státě EU a na lokální rozhodovací praxi soudů v konkrétním státě. Internetové společnosti budou povinny řešit všechny tyto možnosti, nebo na trhu EU vůbec nepůsobit.
Kterých firem se to dotýká?
Bohužel neexistuje aktuální dopadová studie. Poslední je z roku 2016 a váže se k úplně jiné verzi směrnice, než jaká byla nakonec schválena. Směrnice se ale nepochybně dotkne velkého množství firem, které si to doposud ani neuvědomily. U řady firem to také výrazně omezí jejich rozvoj. Přechod na sdílení multimediálního obsahu je budoucností internetových služeb. Čím více ovšem budou firmy inovovat a přecházet na multimediální obsah, tím více se jich článek 13 bude dotýkat a budou narážet na velmi těžko řešitelné problémy.
Dá se to očekávat mimo jiné u těchto firem:
- Diskusní fóra s možností vkládání multimediálního obsahu: mimibazar.cz (fotoalba, video galerie), nyx.cz, okoun.cz, emimino.cz apod.
- Uživatelské obsahové weby – např. weby sdílející videa s recepty.
- Fotografické galerie: například rajce.net, zonerama.com, galerie.cz apod.
- Obsahové weby: blogovací platformy, systémy pro vytváření webových stránek, webnode.cz, webgarden.cz, estranky.cz apod.
- Platformy pro sdílení podkladů a schémat pro konstruktérský software: bimobject.com , modely do 3D tiskáren a Autocad výkresy.
- Redakční systémy: existuje spousta platforem na podobném principu jako Wikipedia, které ale nejsou encyklopedie (samotné encyklopedie jako Wikipedia mají výjimku), každá počítačová hra, kniha či software má komunitní stránky, obsahující mnoho multimediálního obsahu a návodů, které budou autorskými díly) – tedy všechny „komerční wikipedie“ pro fanoušky filmů, knih, atd. viz wikia.com/explore.
- Redakční systémy: wordpress.com, cs.wix.com, tumblr.com, wiki.gentoo.org.
- Platformy pro sdílení úprav/modů pro počítačové hry a veškerý jiny software: jde o příklad předchozího , nexusmods.com/games , modland.net/euro-truck-simulator-2/.
- Nové startupy: v aktuální směrnici výjimku nemají a často jsou postaveny na moderních technologiích a článek 13 se na ně bude vztahovat. Bohužel se nikdy nedozvíme, kolik služeb a firem v EU kvůli této nové směrnici ani nevzniklo. Jedno je ale jisté, firmy jako Facebook už v EU nevzniknou.
Článek 13 je součástí předpisu o autorských právech, o kterém momentálně jedná Evropská unie. Pokud by byl tento předpis v současné podobě schválený, znamenalo by to konec YouTube a podobných webových stránek v takové podobě, jakou známe dnes. Mnoho účtů by bylo zablokováno a ještě více videí by v zemích Evropské Unie nebylo vůbec dostupných. Dalo by se to nazvat malou apokalypsou internetu. Již žádné písničky, již žádné vzdělávací kanály, již žádné virály. Prostě nic.
Další legislativní fáze
Evropská Unie o definitivním znění stále jedná, v současné době je předpis o autorských právech společně s článkem 13 posunut do další legislativní fáze. To znamená, že je zase o kousek blíž přijetí. Stejně tak ale mohou v této fázi nastat další změny, který by se tolik nedotkly služeb jako YouTube a pomohly by zachovat současnou podobu internetu. A právě za tyto změny je třeba nelítostně bojovat.
Článek 13 totiž počítá s tím, že by se právě takové služby staly zcela odpovědné za porušování autorských práv. To znamená, že by prakticky všechna videa, která jsou na YouTube byla pro země Evropské Unie zablokována. Nikdo si na triko nevezme možnost žaloby, zvláště, když by se mohlo jednat o sta tisíce takových žalob. V současné době je totiž za porušení autorských práv případně žalován samotný autor, resp. ten, kdo video na YouTube nahrál. Což je logické a je to fér. Provozovatel přece za takovou věc nemůže nést žádnou odpovědnost. Zvlášť, když videa na podobných serverech přibývají neuvěřitelně rychle.
Velký dopad na samotné autory
Všichni, kdo by nahráli na YouTube své video by museli dokázat, že mají všechna patřičná autorská práva. Což není zrovna jednoduchá záležitost. V praxi by to znamenalo, že by na YouTube nebyla přidávána prakticky žádná videa. Již žádná vzdělávací videa nebo videoklipy od vašich oblíbených interpretů. Nic z toho. A když už by se to na YouTube dostalo, z velkou pravděpodobností by bylo video pro země Evropské Unie raději zakázáno, aby nedošlo k nějakému maléru. A toto není svobodný internet.
Existují samozřejmě nástroje, jakými by šlo dosáhnout toho, že autoři skutečně dokáží, že všechna autorská práva jsou v pořádku. Bohužel takové služby nevyužívají všichni autoři. Druhé mínus je to, že skutečně dokázat, že jsou autorská práva v pořádku není snadnou záležitostí. Proto by se velké spoustě autorů a YouTuberů vůbec nevyplatilo něco takového dokazovat. A hlavně při sebemenší chybičce by video stejně nebylo nahráno, protože článek 13.
Autoři a samotné služby proto tlačí na to, aby bylo současné znění článku 13 změněno a dosáhlo se lepší rovnováhy mezi službami jako YouTube a samotnými autory. Tedy především bojují za to, aby provozovatelé těchto serverů nebyli popotahování za autorská práva. Zda se tato změna povede prosadit je zatím ve hvězdách, všichni ale doufejme, že se to skutečně povede.
Můžu bojovat proti Článku 13 i já?
Ano, můžete! Stačí, když natočíte video o článku číslo 13. Stačí, když o tomto předpisu budete diskutovat nejen na internetu! Stačí, když se připojíte k hnutí proti současné podobě článku 13. Pokud by byl v této formě schválen, přes 35 milionů YouTube účtů bude zrušeno! Dokážete si představit, kolik videí bude zrušeno společně s těmito účty.
Je totiž nesmírně důležité, aby se o článku 13 dozvědělo co nejvíce lidí. Ačkoli je internet rozsáhlou platformou, která nabízí nekonečné možnosti, ne každý o článku 13 ví. A hlavně ně každý je seznámený s tím, co by přijetí tohoto předpisu reálně znamenalo. Po přijetí tohoto článku už bude na změny pozdě a internet v současné podobě prakticky přestane existovat.
Současná verze článku 13 navržená Evropským parlamentem by mohla mít dalekosáhlé nežádoucí následky pro všechny. Pojďme společně najít lepší řešení. Článek 13 je součást evropského právního předpisu o autorských právech, jehož cílem je podporovat kreativitu a umožnit držitelům práv efektivně chránit vlastní obsah na internetu. My cíle článku 13 podporujeme, ale v současné podobě by však mohl mít dalekosáhlé nežádoucí následky, které by dnešní podobu internetu úplně změnily. Jde to i jinak. Prostudujte si další informace a připojte svůj hlas.
YouTube vyplácí většinu zisku generovaného na své platformě autorům
Vlastníci práv by měli být chráněni před pirátstvím a spravedlivě odměňování za svou práci, ale současný návrh článku 13 nechtěně poškozuje malé autory, interprety a firmy, které má údajně chránit, protože nutí weby, jako je YouTube, blokovat většinu obsahu nahrávaného uživateli. YouTube vyplácí většinu zisku generovaného na své platformě autorům a interpretům všech velikostí. Za posledních 12 měsíců vyplatila společnost YouTube přes 800 milionů eur vlastníkům obsahu v EU.
Celkem už společnost YouTube vyplatila hudebnímu průmyslu přes 5 miliard eur. Pokud článek 13 zavede přímou odpovědnost platforem účinnou ještě před upozorněním na možné porušení autorských práv, mohla by zmizet většina zisku vytvořeného díky divákům z EU, neboť by tak vznikla finanční zodpovědnost, kvůli které bychom byli nuceni zablokovat většinu obsahu YouTube v Evropě.
Co je článek 13?
Článek 13 je součást směrnice Evropské unie (EU) o autorských právech, jejímž cílem je podporovat kreativitu a umožnit držitelům práv efektivně chránit vlastní obsah na internetu. Jen pro upřesnění: cíle článku 13 a jeho snahu pomáhat autorům a interpretům v úspěchu podporujeme; chceme efektivnější způsoby, jak by mohli držitelé autorských práv ochránit svůj obsah. Ale současná verze článku 13 navržená Evropským parlamentem by mohla mít dalekosáhlé nežádoucí následky pro všechny. Žádáme proto, aby bylo nalezeno lepší řešení.
Jaký je aktuální stav článku 13?
Dne 12. září Evropský parlament odhlasoval, že článek 13 posune do další legislativní fáze. Článek 13 ale dosud nevstoupil v platnost. Jeho přesné znění je stále upravováno na třístranných jednáních EU mezi zástupci Evropské komise, Parlamentu a Rady. Konečné znění by mělo být hotové ke konci roku a členské státy EU mohou mít až dva roky na implementaci směrnice do vnitrostátních právních předpisů.
Co se s článkem 13 změní?
Navrhovaná verze článku 13 by zrušila stávající systém upozorňování a blokování videí, který v současné době chrání držitele práv a platformy. Platformy jako YouTube, Facebook, Reddit nebo Snapchat by se staly odpovědnými za veškerá případná porušení autorských práv v každém videu nahraném uživateli, autory nebo interprety, a to od okamžiku jeho nahrání.
To by ovšem znamenalo, že platformy včetně YouTube by byly donuceny většinu nahrávaných videí v Evropě a sledování videí nahraných jinde zablokovat, neboť je u nich vlastnictví autorských práv nejisté nebo složité (podrobnější informace uvádíme níže).
Jaké důsledky by mělo schválení článku 13 v současné podobě?
Rizika spojená s přijímáním obsahu s částečnými nebo spornými údaji o vlastnictví autorských práv by byla pro platformy jako YouTube příliš vysoká. Z tohoto důvodu by bylo YouTube nuceno zablokovat v Evropské unii miliony videí (nových i stávajících). Mohlo by tak dojít k obrovskému omezení obsahu, který mohou lidé v Evropě na platformu nahrávat. Největší dopad by to mělo na autory.
Mohlo by dojít k zablokování vzdělávacích videí (například německého kanálu Kurzgesagt nebo britského C.G.P. Grey in the UK) velkého množství oficiálních hudebních videí (například Despacito od Luise Fonsiho nebo Mafioso od Lartiste), fanoušky vytvořených převzatých verzí, mashupů, parodií a dalšího obsahu. Článek 13 tím pádem ohrožuje také stovky tisíc pracovních míst – evropských autorů, firem, interpretů a všech jejich zaměstnanců.
Co to pro mě jako interpreta nebo autora YouTube v Evropské unii znamená?
YouTube a další platformy nebudou mít jinou možnost než zablokovat v Evropské unii vaše stávající videa a neumožnit vám nahrávat další, pokud nedokážete, že vše ve videu vlastníte (včetně obrazu i zvuku). Co to pro mě jako interpreta nebo autora YouTube MIMO Evropskou unii znamená? YouTube a další platformy pravděpodobně zablokují zobrazování vašich videí (i stávajících) uživatelům v Evropské unii, pokud budou obsahovat neúplné informace nebo informace sporné z hlediska autorských práv.
Jaký typ obsahu chráněného autorskými právy nebudu moci ve svých videích používat?
Mezi materiály chráněné autorskými právy, které se mohou ve vašich videích případně nacházet, patří obrázky, přebaly, software, výňatky z knih, hudba, parodie a mnoho dalšího. Proč nestačí nástroje na vyhledávání obsahu chráněného autorskými právy, například systém Content ID?
Se současnou verzí článku 13 by nástroje pro vyhledávání obsahu chráněného autorskými právy jako Content ID nepomohly platformám jako YouTube udržet obsah. Systém Content ID funguje v případě, pokud ho vlastníci práv používají a dokážou jasně definovat, co jim náleží. Informace o vlastnictví autorských práv ale často chybějí nebo jsou známé jen částečně, a proto v okamžiku nahrání videa nedokáže žádný systém údaje o autorských právech přesně a správně určit.
Jednoduše řečeno, obsah s částečně vyřešeným nebo neznámým vlastnictvím autorských práv je (pro YouTube) stejný, jako obsah bez licence, a musel by být zablokován.
Existuje v případě článku 13 lepší řešení?
Ano! Žádáme normotvůrce, aby našli lepší rovnováhu, kterou všichni potřebujeme, pro ochranu před porušováním autorských práv a umožnili evropským uživatelům, autorům a interpretům stále mít prostor pro svou aktivitu na internetu. K tomu ale potřebujeme systém, na kterém budou spolupracovat platformy i držitelé práv.
Z toho ve skutečnosti vyplývají tři věci:
Držitelé práv by měli s platformami při vyhledávání vlastního obsahu spolupracovat, aby platformy věděly, co je autorskými právy chráněno, a mohly dát držitelům práv možnost dotčený obsah případně zablokovat. Platformy by měly být odpovědné pouze za obsah odhalený systémem Content ID nebo označený oznámením o zastavení šíření z důvodu porušení autorských práv. Platformy a držitelé práv by měli v dobré víře vyjednávat tam, kde mohou být licence a práva jednoduše identifikována.
Co mohu pro nalezení lepšího řešení v případě článku 13 udělat já?
Evropští zastupitelé konečnou podobu článku 13 teprve hledají, je tedy stále čas, abychom spojili své síly a našli lepší řešení. Evropští političtí činitelé podílející se na vyjednávání článku 13 potřebují vidět a slyšet, že článek 13 by v této podobě mohl negativně ovlivnit život skutečným lidem. Proto potřebujeme, abyste se vy i vaši fanoušci ozvali:
- Vytvořte video na téma článku 13.
- Mluvte o článku 13 na sociálních sítích s hashtagem #SaveYourInternet.
- Přidejte se k protestnímu hnutí na stránce youtube.com/saveyourinternet.
- Co ostatní hráči na trhu? Je v tom služba YouTube sama?
Směrnice o autorských právech se nedotkne jen autorů a interpretů na YouTube. Ovlivní i různé formy uživatelsky vytvářeného obsahu nahrávaného na jiné internetové platformy. Ozývají se proto hlasy i z mnoha jiných stran.
Svůj názor vyjadřují jednotlivci, organizace (například EDRi (European Digital Rights) nebo Internet Archive), společnosti (například Reddit, Patreon, WordPress nebo Medium), zakladatelé a průkopníci internetu (například Sir Tim Berners Lee) i zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu. Za své právo tvořit a vyjadřovat se bojují autoři z různých oblastí internetu, například Phil DeFranco, LeFloid nebo TO JUZ Jutro.
Které země budou článkem 13 přímo ovlivněny?
Všechny členské státy EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko (přinejmenším nyní, viz informace o Brexitu). Ještě poslední věc. Jaká jsou nejčastější nedorozumění ohledně článku 13? Přečtěte si 6 mýtů o článku 13 zde.