Jak má sociální kredit v reálu vypadat?
Ve výsledku by to mělo vypadat tak, že člověk s dobrým hodnocením bude mít levnější vstupy, možnost koupě lepšího bytu, bude čekat kratší dobu v nemocnici, jeho hlas bude mít vyšší váhu, dosáhne na lepší a levnější půjčky a může cestovat první třídou. Člověk s nízkým hodnocením pak nebude moci vycestovat, nebude si moci koupit nemovitost, nedosáhne na půjčku, jeho děti nepustí na soukromé školy, nepustí ho do některých budov a dost možná mu stát i zpomalí internet.
Jak si vylepšit hodnocení a jak naopak spadnout na dno?
Výchozí kredit bude 1000 bodů. Aby čínský občan svoje hodnocení vylepšil a dosáhl tak na výhody nového režimu, bude muset recyklovat odpad, darovat krev, platit včas nebo třeba chválit vládu. Obráceně to jde samozřejmě taky. Abyste v očích Číny klesli, stačí vám chodit na červenou, kouřit kde nemůžete, napsat lživou recenzi, kritizovat vládu, kupovat moc videoher nebo se stýkat s lidmi s nízkým hodnocením. Když skóre klesne pod 1000 bodů, stává se z držitele v podstatě podřadný člověk. Zde se však dostáváme možná k nejbizarnější okolnosti celého systému. Body si totiž můžete koupit za peníze. Mnohdy vám ani nic jiného nezbyde. Vláda však tvrdí, že darované peníze půjdou na charitu. Zda tomu občané věří, je už jen jejich věc.
Jak to Čína na svém území uhlídá?
Nabízí se otázka, jak chce Čína hlídat a kontrolovat svoje občany. Odpověď je jednoduchá. V zemi je nainstalováno přes 200 milionů kamer a plánuje se nainstalovat až 450 milionů zařízení. Většina operací tak bude automatizovaná, protože systém dokáže rozpoznat a zapsat co právě sledovaný objekt dělá. Tam kam nedosáhnou kamery, vyšle stát jakési udavače, kteří kontrolují každodenní život obyvatel, vše si pečlivě zaznamenají do poznámek a poté informace předají na příslušném úřadě, kde to jiná pracovnice přepíše do digitální podoby a uloží do databáze.
Jaký na to mají názor sami Číňané?
Dotazovaní občané měli vesměs kladné názory. Nejčastější odpovědí bylo, že oni pravidla dodržují a nový systém by jim mohl pomoci. Problém však není ani tak v dopadu na lidi, ale v celkovém smyslu režimu. Svoboda názoru zde hlavní roli určitě nehraje a každá, byť jen malá, kritika vlády znamená okamžité nevýhody a problémy pro člověka, jenž se pokusil o vyjádření vlastního názoru. Čína tak ze svých lidí dělá jakési ovečky bez názoru.
Najdou se ale i lidé, kteří se zavedením systému nesouhlasí. Jejich odůvodněním je, že bude systém lehce zneužitelný, lidé absolutně ztratí svoje soukromí a informace o jednotlivých občanech se mohou stát předmětem obchodu. Ochrana dat? Co je to? Zatímco se Evropská unie snaží informace o svých občanech chránit před nadnárodními korporacemi a co nejvíce zabezpečit naše soukromí, Čína na tom s ochranou dat není nejlépe a podrobným sběrem nezabezpečených dat se situace rozhodně nezlepší.
Závěr a shrnutí problematiky systému
Vynucování chování strachem není správná cesta, stejně tak jako blacklisty s potencionálními hrozbami v podobě kritiků vlády. Začátek programu se plánuje na rok 2020, přestože se zde systém už delší dobu testuje. Jak se na tuto situaci díváte vy je samozřejmě na vás. S přihlédnutím na situaci se zabezpečením dat v Číně a režimem, který zde panuje, se mi však zdá tento režim jako nesmyslný a rozhodně Číně nepomůže.
