RPSN je důležitou veličinou při poskytování úvěrů. Co si pod tímto pojmem představit a jaký má význam?
Co znamená RPSN
Tato veličina předurčuje výhodnost nebo nevýhodnost úvěru a slouží pro snadnou možnost porovnání většího počtu nabídek.
Přesně znamená „roční procentní sazba nákladů“. Jednoduše řečeno udává, kolik zaplatíte za rok navíc u konkrétního úvěru. Suma se udává v procentech z celkové výše úvěru. Do RPSN se tedy započítává úrok i poplatky.
Jak se RPSN počítá
K výpočtu RPSN slouží rovnice, která je uvedena v Zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Konkrétně byste ji našli v Příloze č. 5.
Složitější příklady počítají s vícero proměnnými, praxe je samozřejmě komplikovanější. Proto se coby ukázkový příklad sloužící k pochopení tohoto ukazatele používá běžně užívá výpočet zjednodušený.
Ten počítá s půjčkou ve výši 100 000 Kč. Za rok musí dlužník vrátit 110 000 Kč. Nekalkuluje se tedy s žádnými poplatky (ačkoli jsou v praxi obvyklé) a půjčka nemá nastaveny žádné měsíční splátky, vrací se najednou. Běžnější v praxi samozřejmě je měsíční frekvence splátek, jako modelový příklad výpočtu RPSN však ukázka dostačuje.
V tomto případě by tedy vzorec zněl: 100 000=110 000/(r+1)
Jak zjistím RPSN u konkrétní půjčky
Věřitel RPSN uvádět jednoduše musí, a to vždy roční. Bankám i nebankovním společnostem tuto povinnost ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Povinnost začala platit od 1. ledna 2011. Jednotný a povinný výpočet je zaveden pro všechny země Evropské unie.
Ten dokonce stanovuje, že spotřebitel se k informacím musí dostat ještě před uzavřením smlouvy. Měl by mu být znám reprezentativní příklad. Zároveň musí být výše RPSN uvedena navíc i ve smlouvě.
Brání se tak tomu, aby spotřebitel podepsal nevýhodnou smlouvu, nebyl si vědom toho, jak vysokou částku má nakonec zaplatit a došlo k tomu, že na splácení nebude mít prostředky a dostane se tak do dluhové pasti.
Jestliže žadatel chce mít navíc jistotu, že se RPSN udává poskytovatel zcela správně, může si jej nechat přepočítat. Nemusí k tomu ani ovládat žádný složitý vzorec, v současné době za něj výpočet jednoduše zvládnou internetové kalkulačky.
Proč se RPSN uvádí
Uvádět RPSN je důležité pro spotřebitele. V praxi totiž nejsou výjimkou půjčky, které se pokoušejí lákat na nízký úrok. Spotřebitel si proto často myslí, že nízký úrok znamená, že je dotyčná půjčka levná a on přeplatí minimum.
Praxe však bývá odlišná. Úroková sazba se může uvádět nejen ročně (per annum, uváděno jako p. a.), ale i čtvrtletně či měsíčně. V praxi tedy můžete najít u úroku i následující zkratky:
- p. s. – per semestr – pololetní úroková sazba
- p. q. – per quartum – čtvrtletní úroková sazba
- p. m. – per mensem – měsíční úroková sazba
- p. d. – per diem – denní úroková sazba
To porovnávání stěžuje. Půjčku navíc mohou neúměrně prodražit nejrůznější poplatky. Setkat se tak můžete s poplatkem za posouzení žádosti o úvěr, s poplatkem za vedení úvěrového účtu a mnoha dalšími.
Při žádosti o úvěr si tedy stačí uvědomit, že čím je RPSN nižší, tím lépe. Znamená to, že úvěr bude výhodnější. Z logiky věci také vyplývá, že RPSN pochopitelně nikdy nemůže být nižší než samotný úrok. Vyšší bude prakticky vždy, současní poskytovatelé si zmiňované poplatky běžně účtují.
Co v RPSN být uvedeno nemusí
Typickým příkladem, kde je RPSN ne zcela vypovídající, je hypoteční úvěr. Tento ukazatel můžete samozřejmě i u hypotéky vždy najít. Zároveň však musí budoucí majitel nemovitosti počítat s tím, že RPSN nevypoví o nákladech vše.
Kolek zaplacený na katastru nemovitostí je sice dalším výdajem, s tímto ukazatelem už ale nesouvisí. Obdobně je tomu například i u odhadu ceny nemovitosti není zahrnuta odměna pro odhadce. A často v RPSN nenajdete ani pojištění.
