V roce 2013 Německo bitcoin uznalo jako oficiální virtuální měnu, zisky z transakcí se daní standardní sazbou daně z příjmu fyzické osoby. Nedaněné zisky lze realizovat pouze držením bitcoinu déle než 1 kalendářní rok. Zdaněny jsou také transakce mezi bitcoinem a altcoiny, kdy se hodnota transakce převádí na aktuální kurz v euru. Zdaněna je i těžba bitcoinů, kdy těžař je oprávněn odečíst veškeré náklady na těžbu bitcoinu, jako jsou nákup zařízení či spotřeba elektrické energie.
V Česku zatím legislativa zaměřená specificky na kryptoměny chybí, to však z investorů nesnímá povinnost danit dosažené zisky podle stávajících regulí. Naopak slovenské ministerstvo financí se chystá zdanit digitální měny zvláštní sazbou. V prosinci 2013 Čínská lidová banka zakázala finančním institucím používat bitcoin, zatímco jeho používání veřejností povolila.
CFTC oficiálně označilo Bitcoin za komoditu
V září 2015 americká Komise pro komoditní obchody (Commodity Futures Trading Commission, CFTC) oficiálně označila bitcoin za komoditu. To také znamená, že se provozovatelé bitcoinových burz musejí registrovat a provozovat své obchody pod dohledem. Austrálie již dříve prohlásila, že bitcoin je nehmotným aktivem, čímž ho učinila zdanitelným.
Odborníci časem očekávají regulaci ze strany dalších států a bank. Obavy z přísnějšího postupu států vůči kryptoměnám přispěly začátkem roku 2018 k propadu hodnoty bitcoinu a dalších digitálních měn až o polovinu. Na začátku roku 2017 některé banky v České republice blokovaly platby pro bitcoinové směnárny.
Vývoj a rizika kryptoměn sleduje rovněž Evropská centrální banka. Její šéf Mario Draghi ale začátkem roku 2018 uvedl, že regulace bitcoinu není záležitostí této instituce.
Směrnice ALM (Anti Money Laundering) Evropského parlamentu
V červenci roku 2018 vstoupila v platnost směrnice ALM (Anti Money Laundering) Evropského parlamentu. Podle ní jsou členské státy EU povinny do 20. ledna 2020 zřídit specializované registry, do kterých se zaregistrují všechny firmy, které nabízí směnu nebo ukládání kryptoměn. Česká republika tuto směrnici rozšířila na úplně všechny firmy, které poskytují služby spojené s kryptoměnami, tj. například i obchodníci přijímající BTC. Podle odborníků by tím mohli být znevýhodněni oproti konkurenci ze zahraničí.
Speciální registr bude vedený pod Živnostenským úřadem a k jeho údajům bude mít přístup i Finanční analytický úřad bojující proti praní špinavých peněz. Registrace má zahrnovat také přísnější a důslednější kontrolu klientů i plateb. V případě nesplnění těchto požadavků hrozí subjektům pokuta až ve výši půl miliónu korun.
Tím bude zatížen zejména klient služeb spojených s kryptoměnami, kterému z toho neplynou žádné výhody. Bude pod podobným dohledem jako v případě finančních institucí, ovšem bez jejich zákonných garancí. Vystavuje se tedy riziku ztráty osobních údajů.
