Čtečka otisku prstů

Kus poctivé práce

Po vybalení z krabičky vás v ruce zastudí kovová záda, ve kterých se ukrývá čočka fotoaparátu, přisvětlovací dioda a senzor čtečky otisků prstů. Na pravém boku nalezneme tradiční ovládání hlasitosti a tlačítko pro zapnutí telefonu. Čistotu levé strany pak narušují jen šuplíky pro SIMky a paměťovou kartu. Zde je dobré zmínit, že nejste odsouzeni, tak jako například u Huawei P8 či jiných, k volbě dual SIM a žádná paměťová karta nebo paměťová karta, ale na dual zapomeňte.  Na spodní hraně je microUSB konektor a dva „výdechy“ reproduktorů. Můžeme tak nabýt dojmu, že se jedná o stereo, ale zdání klame. Zvuk jde pouze z jednoho.  Ještě nám chybí horní hrana. Zde se nachází klasický 3,5 palcový jack na sluchátka a druhý mikrofon.

Pocit ze samotného telefonu je dobrý. Nikde nic nevrže, neodstává, neohýbá se, zkrátka vše sedí jak má. Přes to všechno si telefon zachovává rozumnou hmotnost 158 g a díky svému vzhledu budí až luxusní dojem (testovaná zlatá varianta ho budila). Když už jsme si řekli hmotnost, zmiňme také rozměry, které jsou 151,3 x 76,3 x 8,2 mm. Poslední, nejnudnější je strana přední, na které nalezneme displej.

Zapínáme, co zaujme oči?

Model 5X zdobí 5,5 palcový IPS displej s Full HD rozlišením a byla to určitě dobrá volba. Zobrazovač je dostatečně jemný a o nějakém rastru se vám může jen zdát. Co se týče čitelnosti na přímém slunci, tak zde se není čeho bát. Všechny telefony ze stáje Huawei si jasem umí poradit velmi dobře a to samé platí o podání barev. Čitelnost je tak dobrá, že pokud s telefonem pracujete v normálních (sedíte v kanceláři, v pokoji) světelných podmínkách, stačí mít jas stažen na jednu třetinu. To je tip pro chronické šetřílky baterie.

Telefon běží na Androidu ve verzi 5.1.1. s nadstavbou EMUI. Od výrobce je nejasný příslib verze 6.0. Slovem nejasný chápejme, že ano, bude, jen se neví kdy.

Jede, jede, mašinka

Zvenčí jsem telefon pochválil a teď se podíváme pod kapotu. Kdyby to byla recenze na Škodovku, řekl bych, že je osazena standardním motorem 1.9 TDI. Jsme ale web o mobilních telefonech, a tak byl u Honoru 5X zvolen celkem standardní  Snapdragon 615, který nalezneme u Huawei P8 Lite, Asusu ZenFone 2 nebo HTC Desire 820. Snapdragon 615 je tedy zaběhlý osmi jádrový procesor (4x 1,5 GHz a 4x 1,2 GHz). Tomu sekundují 2 GB RAM. Sečteno, podtrženo. Pokud telefon slouží jako telefon, „brouzdač“ po internetu či prohlížeč sociálních sítí, tak nezaregistrujete sebemenší obtíže. Pokud si z 5X chcete udělat konzoli, pak raději hrajte jednoduší hry, u těch náročnějších se telefonu zadýchá. Co jsem si ovšem všiml, ale to je snad jen špatným odladěním EMUI, je občasná línější odezva při práci s telefonem např. při psaní textu. Pevně věřím, že s aktualizací OS se všechno vyřeší.

Sousedi na vás nepřijdou

Další důležitou vlastností je kvalita reprodukce zvuku. Ta je u Honoru průměrná. Výkon je sice vysoký, ale když se dá hlasitost na maximum, reproduktor si občas i zapraská. Zmínil jsem reproduktor a ne reproduktory. Je to opravdu tak. Na začátku recenze jsem popisoval tělo telefonu a zmiňoval dva výdechy, které mohou budit dojem, že telefon disponuje dvěma reproduktory. Jak jsem již psal, je to pouze takové šidítko. Doopravdy má 5X pouze jeden reproduktor. Myslím si, že ale málo z nás bude hudbu pouštět na hlasitý poslech a při sledování filmu ono mírné zkreslení nevadí. Sluchátkový výstup je v tomto případně kvalitnější, zvuk je čistější a plnější. Co ovšem udělá každý a udělal bych to i já, kdybych telefon nevracel, je okamžitá výměna sluchátek. Ta, která jsou dodávána v balení, jsou jednoduše tragická. Pořádně nedrží v uchu a zvuk je takový nemastný, neslaný. Jedná se o stejný typ, který je dodáván napříč všemi modely od společnosti Huawei.

Úsměv, prosím

Primární fotoaparát má rozlišení 13 MPx. Přední fotoaparát pak disponuje 5 MPx. Ano, na základě těchto údajů se kvalita fotografií moc hodnotit nedá. Zde zkrátka vždy rozhodnou až výsledky. Kvalita fotografií lze nastavit několika stupni. Nejvyšší je 13 MPx (4160 x 3120) v poměru 4:3, dále pak lze nastavit poměr na 16:9 a rozlišení na 10 MPx (4 160 x 2 336).

Ukázka fotek z modelu X5:

Na den ven bez powerbanky, baterie je pořád problém

Kapacitu celých 3000 mAh má baterie u Honoru 5X. Díky poměrně vyladěnému power managementu z telefonu není problém dostat celý jeden den i při větší zátěži. Pokud se budete chovat střídmě a pojedete třeba na chalupu, pak i když si ve spěchu necháte nabíječku doma, není třeba si rvát vlasy. Offline nebudete.

Bavilo mě

Práce se čtečkou otisků prstů mě opravdu bavila. Je to záležitost, na kterou si lze velmi snadno zvyknout a o to hůře se jí pak vzdává. Díky výborné citlivosti se nestane, že by vás telefon nechtěl pustit dále a museli jste ho nakonec odemknout PINem. Stačí ležící telefon vzít, přiložit prst a jsme uvnitř. Už jen tato primární funkce, tedy probuzení a odemčení telefonu prstem, je sakra návykové. Tím více potěší další přidané možnosti, které čtečka nabízí. Můžete tak přijímat hovory, „típnout“ budík, použít ji jako rychlé tlačítko pro pořízení fotografie (selfie), připravit si rychlé spuštění volitelné aplikace nebo volat přímo přednastavený kontakt. Dále je možné si stáhnout notifikační lištu. To lze učinit jednoduše přesunutím prstu shora, dolu. Jak vidíte. Čtečka toho umí celkem dost a tak je příjemným prvkem pro komfortnější ovládání přístroje.

Závěrem

Jak tedy nový Honor 5x zhodnotit?  Za částku 6999 Kč dostanete telefon, který budí dojem solidního přístroje s kvalitním zpracováním. Výkonově se telefon řadí k dnešnímu průměru a nikterak nevybočuje. Příjemnou vlastností je čtečka otisků prstů, která dovede zpříjemnit ovládání telefonu a není tak jen na ozdobu. Ještě dlužno dodat, že telefon, mimo NFC, disponuje všemi možnostmi kontaktu s okolím. Nalezneme u něho Bluetooth, WiFi, podporu LTE vč. pásem užívaných v ČR a GPS.

Jak se vám nový Honor 5X líbí? Uvažujete o jeho koupi? Čím se vám zamlouvá a co vám naopak vadí? Podělte se o to s ostatními a napište do komentářů.