Content ID

Content ID je digitální aplikovaný systém na serverech YouTube vyvinutý společností Google, který se používá pro snadnou identifikaci a správu obsahu chráněného autorskými právy. Videa nahraná do služby YouTube jsou porovnána se zvukovými a video soubory registrovanými vlastníkem obsahu pomocí služby Content ID.

Vlastníci mediálního obsahu mají možnost odebrat odpovídající obsah nebo jej zpeněžit. Systém začal být implementován do služby kolem roku 2007. Do roku 2016 Google za vývoj vydal přes 60 milionů dolarů.

Oficiální web: google.com/youtube/content-id/

Systém Content ID je bič na nepoctivé tvůrce obsahu na YouTube

Content ID, bič na nepoctivé tvůrce obsahu. Ještě před tím, než se z YouTube stala nejpopulárnější platforma pro sdílení videí, která otevřela možnost tisícům šikovným lidem, bylo tu období, na nějž nevzpomíná s láskou ani Google. Na YouTube si totiž mohl nahrávat kdo chtěl, co chtěl, což následně vyústilo v žaloby vlastníků práv. A v reakci na tento problém tak vzniklo Content ID.

Krušné začátky algoritmů na YouTube

Psal se rok 2007, když začala sílit nespokojenost řady organizací s fungováním YouTube. Podle společností ViaCom, Mediaset, či dokonce nejvyšší anglické fotbalové ligy Premier League udělal Google jen málo pro to, aby zabránil kopírování autorského obsahu. Na jeho právní oddělení se tak začala valit řada stížností, jež mohla připravit dnes už stabilního a finančně zajištěného softwarového giganta o miliardy dolarů. Nová éra platformy pro sdílení videí tak mohla začít.

Systém Content ID na YouTube
Systém Content ID je bič na nepoctivé tvůrce obsahu na YouTube

YouTuber je na konci provazu. Co může dělat?

Může si YouTuber nárokovat autorská práva na video i pokud je licence na melodii nebo podkres free – tedy volně ke stažení a ke komerčnímu použití? To samozřejmě může, pokud videoportálu doloží, že se v době použití jednalo o dostupnou muziku ke stažení bez autorských práv. Většina tvůrců obsahu se však bojí a raději věnují výtěžek z reklam nárokované společnosti. Jedná se už samozřejmě o videa, která mají to nejlepší za sebou. Autorské právo však při většině případů vzniká hned po nahrání videa. Pokud dojde ke sporu, videoportál YouTube zisky nevyplácí ani jedné straně, zisky si nechá a poté je připíše straně, která spor vyhrála.

Vlastníci autorských práv mohou využívat systém nazvaný Content ID, který jim umožňuje snadnou identifikaci a správu jejich obsahu na YouTube. Videa nahraná na YouTube jsou porovnávána s databází souborů, které nám vlastníci obsahu odeslali. Vlastníci autorských se musí rozhodnout, co se má stát, když obsah ve videu na YouTube odpovídá dílu, které vlastní. V takovém případě je video nárokováno v systému.

Už tentýž rok vznikl systém s názvem „Video Identification„, jenž měl sice řadu much, ale svoje si splnil. Během krátké doby pak změnil jméno na „Content ID“ a dnes už podle zaměstnanců Googlu pracuje podle představ. Díky rozpoznávání chráněného obsahu ve videích už tak jejich vlastníci dohromady získali více než tři miliardy dolarů.

Vysoká přesnost Content ID. Je lepší a lepší

Content ID se snaží chránit vlastnictví autora na základě zaslaného vzorku. Při nahrání každého videa se tak porovnávají stopy z databáze a v případě, že systém najde shodu, může dojít buďto k úplnému zablokování videa, k výzvě o odstranění stopy, případně ke ztrátě z příjmů z reklam, které pak putují na konto držitele práv. Žádný stroj ale není dokonalý, a tak se musí počítat i s drobnými chybami. Podle Googlu je přesnost jejich systému 99,7 procent, přičemž automatické kontroly probíhají u 99,5 % případů.

O zbylých 0,5 procent se stará lidská síla. Problémem Content ID budiž jeho uzavřenost. V tuto chvíli je jen málo způsobů, jak se dostat do databáze a chránit svoje díla. V případě zamítnutí tak zbývají dvě možnosti – využít služeb společností, které k němu přístup mají, nebo počkat, než Google zpřístupní verzi pro veřejnost.

Jak rychle vydělat peníze na YouTube? Máme jednoduchý návod

Chcete vědět, jak rychle a jednoduše vydělat peníze na videoportálu YouTube? Máme pro vás jednoduchý návod, jak si vydělat slušné peníze. Složte písničku a pošlete ji jako free do nějakého music portálu. Tím nahodíte udici, a bude nutné počkat. Dejte ji pod free – open source licenci a počkejte na první internetové vlaštovky. Pokud máte webstránky, které se alespoň částečně zabývají muzikou, jste výherce. V opačném případě můžete využít webstránky někoho jiného, nebo služby, která se tímto zabývá (Spotify nebo Deezer). Samozřejmě je nutné optimalizovat texty u skladeb. SEO je král. Máme tip – free song, volná muzika bez licence, song free na YouTube ale také třeba free YouTube song.

Teď přichází na řadu čekání na rybu se slušnou návnadou. Domluvte se s firmou, která má Content ID smlouvu. Nechte pomocí algoritmu vyhledat všechny vaše písničky ve videích na YouTube. Zjistíte, kolik YouTuberů si do svých videí dalo písničku s free licencí. Pokud se tak stane, můžete si na videa nárokovat autorská práva a zisky z reklamy jdou na váš účet. Tomu se říká velice rychle a bez práce vydělané peníze. Pokud Yůtůb pomocí chytrého algoritmu Content ID najde alespoň pár sekund v jakémkoliv videu, můžete si bez větších problémů nárokovat zisky z celého videa.

Jak rychle vydělat peníze na YouTube? Máme jednoduchý návod
Jak rychle vydělat peníze na YouTube? Máme jednoduchý návod

K problematice se vyjadřuje více YouTuberů

Může si YouTuber nárokovat autorská práva na video i pokud je licence na melodii nebo podkres free – tedy volně ke stažení a ke komerčnímu použití? To samozřejmě může, pokud videoportálu doloží, že se v době použití jednalo o dostupnou muziku ke stažení bez autorských práv. Většina tvůrců obsahu se však bojí a raději věnují výtěžek z reklam nárokované společnosti. Jedná se už samozřejmě o videa, která mají to nejlepší za sebou. Autorské právo však při většině případů vzniká hned po nahrání videa. Pokud dojde ke sporu, videoportál YouTube zisky nevyplácí ani jedné straně, zisky si nechá a poté je připíše straně, která spor vyhrála.

K problematice se vyjadřuje kdekterý YouTuber. „Já mám za poslední týden 2 copyright claimy na písničky, které jsem stahoval pod free licencí a na 1 písničku, na kterou jsem si licenci dokonce kupoval. Mám se odvolat? Mám to riskovat? Zatím chtějí jen prachy z reklam, ale autor písničky může nárokovat i plnohodnotný strike…“, dodává Stanislav Hruška z kanálu StandaShow.

Fakt uvažuju nad tím, že smažu z YouTube všechna videa, ve kterých se vyskytují písničky: 7 dní ve tmě, Vánoční vlog, Kingdom Come realita vs. hra, Letecký simulátor, Silvestr ve Varšavě… atd. Jsou zkrátka moc riziková. Pokud bych byl YouTuber, který dělá hlavně vlogy… hmmm… fakt bych přemýšlel, co dál. Rozhovory jsou naštěstí relativně safe.“

Přišel mi copyright claim, že jsem ve videu použil hudbu

Dalším z YouTuberů, který má velice podobné zkušenosti je kanál JdemeŽrát. „Přišel mi copyright claim, že jsem ve videu použil hudbu na kterou si nárokuje práva některá bulharská společnost s divným židovským jménem, tak si říkám, jak se to mohlo stát, veškerá hudba, kterou používáme je copyright free, hudba nemá majitele, tedy někdo tu hudbu samozřejmě napsal. Přišlo mi, že použitá hudba majitele má. Spadá pod společnost s divným jménem. Nicméně, člověk, který hudbu vydal, už má na svých stránkách upozornění, že člověk, který si nárokuje autorská práva – píseň nahrál na Spotify a Deezer, a tím odkazem oslovil YouTube. Což má vrámci služeb váhu…“, prohlásil na svém kanálu JdemeŽrát.

Video s celou problematikou najdete zde pod tímto odkazem. Ano, samozřejmě se nejedná o návod, ale o to, co vše jsou schopni lidé kvůli financím udělat. Vezmou volnou muziku, s kterou si dal někdo práci a monetizují jí. Jaký na to máte názor?

Vyjádření ke schválení Směrnice Evropského parlamentu: Jan Karabina

Vyjádření ke schválení návrhu
 Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (mimo jiné článek 11 a 13). Problematika je to velmi komplexní, ale jedno je jisté – internet takový, jaký ho známe, končí. Směrnice bude mít negativní dopad nejen na cloudové služby a datová úložiště, ale na obrovské množství malých českých i evropských firem. Míru tohoto dopadu určí implementace této směrnice naší administrativou.


Nyní záleží na implementaci

Nyní musíme počkat na konkrétní podobu implementace administrativou v ČR. Na té bude záviset, jak moc tato legislativa poškodí malé české a evropské firmy, jak to omezí konkurenceschopnost českých firem, konkurenceschopnost EU a jak to sníží HDP. Velcí hráči jako YouTube nebo Google se přizpůsobí, ale pro malé a střední firmy to může být likvidační, zejména v případě špatné či příliš restriktivní implementace. Zvlášť v kontextu nedávno schválené vládní koncepce Digitální Česko, která je na inovativních technologických firmách postavena, jde o velký krok zpět.

Vyjádření ke schválení návrhu
 Směrnice Evropského parlamentu: Jan Karabina
Vyjádření ke schválení návrhu
 Směrnice Evropského parlamentu: Jan Karabina

Dopad směrnice v oblasti filtrování obsahu

Technologie pro filtrování obsahu, které směrnice vyžaduje, v tuto chvíli neexistují. Ta šíře, kterou by musel pokrýt, je totiž obrovská a neustále se zvětšuje, mění, posouvá. Neexistuje například žádný upload filter, spolehlivě identifikující autorsky chráněné výkresy v Autocadu, systém pro identifikaci modelů do 3D tiskáren, modelů do různých počítačových her, schémata elektrických obvodů, databázová schémata, DTP výkresy, finanční záznamy, geografické údaje, vektorové grafiky, textury, matematické rovnice, balíčky programů pro různé operační systémy, meteorologické databáze, biomedicínská data, chemické záznamy, programovací jazyky atd.

Pro každý tento typ souborů by bylo nutné vyvinout systém podobný YouTube Content ID. Google tento jeden systém vyvíjel 12 let, s náklady přesahujícími 2,2 mld Kč. Náklady pro každý jednotlivý filtr by se pohybovaly v podobných řádech. Směrnice obsahuje, že filtr musí být „dostatečně dobrý“, výsledná podoba filtru bude záležet na lokálních implementacích v každém jednotlivém státě EU a na lokální rozhodovací praxi soudů v konkrétním státě. Internetové společnosti budou povinny řešit všechny tyto možnosti, nebo na trhu EU vůbec nepůsobit.



Kterých firem se to dotýká?

Bohužel neexistuje aktuální dopadová studie. Poslední je z roku 2016 a váže se k úplně jiné verzi směrnice, než jaká byla nakonec schválena. Směrnice se ale nepochybně dotkne velkého množství firem, které si to doposud ani neuvědomily. U řady firem to také výrazně omezí jejich rozvoj. Přechod na sdílení multimediálního obsahu je budoucností internetových služeb. Čím více ovšem budou firmy inovovat a přecházet na multimediální obsah, tím více se jich článek 13 bude dotýkat a budou narážet na velmi těžko řešitelné problémy.

Dá se to očekávat mimo jiné u těchto firem:

  • Diskusní fóra s možností vkládání multimediálního obsahu: mimibazar.cz (fotoalba, video galerie), nyx.cz, okoun.cz, emimino.cz apod.
  • 
Uživatelské obsahové weby – např. weby sdílející videa s recepty.
  • Fotografické galerie: například rajce.net, zonerama.com, galerie.cz apod.
  • Obsahové weby: 
blogovací platformy, systémy pro vytváření webových stránek, webnode.cz, webgarden.cz, estranky.cz apod.
  • Platformy pro sdílení podkladů a schémat pro konstruktérský software:
 bimobject.com
, modely do 3D tiskáren a Autocad výkresy.
  • 

Redakční systémy:
 existuje spousta platforem na podobném principu jako Wikipedia, které ale nejsou encyklopedie (samotné encyklopedie jako Wikipedia mají výjimku), každá počítačová hra, kniha či software má komunitní stránky, obsahující mnoho multimediálního obsahu a návodů, které budou autorskými díly) – tedy všechny „komerční wikipedie“ pro fanoušky filmů, knih, atd. viz wikia.com/explore.
  • Redakční systémy: wordpress.com, cs.wix.com, tumblr.com, wiki.gentoo.org.
  • 

Platformy pro sdílení úprav/modů pro počítačové hry a veškerý jiny software:
 jde o příklad předchozího
, nexusmods.com/games
, modland.net/euro-truck-simulator-2/.
  • Nové startupy:
 v aktuální směrnici výjimku nemají a často jsou postaveny na moderních technologiích a článek 13 se na ně bude vztahovat. Bohužel se nikdy nedozvíme, kolik služeb a firem v EU kvůli této nové směrnici ani nevzniklo. Jedno je ale jisté, firmy jako Facebook už v EU nevzniknou.

Blokování obsahu na YouTube? Článek 13 zřejmě omezí tvůrce obsahu

Současná verze článku 13 navržená Evropským parlamentem by mohla mít dalekosáhlé nežádoucí následky pro všechny. Pojďme společně najít lepší řešení. Článek 13 je součást evropského právního předpisu o autorských právech, jehož cílem je podporovat kreativitu a umožnit držitelům práv efektivně chránit vlastní obsah na internetu. My cíle článku 13 podporujeme, ale v současné podobě by však mohl mít dalekosáhlé nežádoucí následky, které by dnešní podobu internetu úplně změnily. Jde to i jinak. Prostudujte si další informace a připojte svůj hlas.

YouTube vyplácí většinu zisku generovaného na své platformě autorům

Vlastníci práv by měli být chráněni před pirátstvím a spravedlivě odměňování za svou práci, ale současný návrh článku 13 nechtěně poškozuje malé autory, interprety a firmy, které má údajně chránit, protože nutí weby, jako je YouTube, blokovat většinu obsahu nahrávaného uživateli. YouTube vyplácí většinu zisku generovaného na své platformě autorům a interpretům všech velikostí. Za posledních 12 měsíců vyplatila společnost YouTube přes 800 milionů eur vlastníkům obsahu v EU.

Celkem už společnost YouTube vyplatila hudebnímu průmyslu přes 5 miliard eur. Pokud článek 13 zavede přímou odpovědnost platforem účinnou ještě před upozorněním na možné porušení autorských práv, mohla by zmizet většina zisku vytvořeného díky divákům z EU, neboť by tak vznikla finanční zodpovědnost, kvůli které bychom byli nuceni zablokovat většinu obsahu YouTube v Evropě.

Blokování obsahu na YouTube? Článek 13 zřejmě omezí tvůrce obsahu
Blokování obsahu na YouTube? Článek 13 zřejmě omezí tvůrce obsahu

Co je článek 13?

Článek 13 je součást směrnice Evropské unie (EU) o autorských právech, jejímž cílem je podporovat kreativitu a umožnit držitelům práv efektivně chránit vlastní obsah na internetu. Jen pro upřesnění: cíle článku 13 a jeho snahu pomáhat autorům a interpretům v úspěchu podporujeme; chceme efektivnější způsoby, jak by mohli držitelé autorských práv ochránit svůj obsah. Ale současná verze článku 13 navržená Evropským parlamentem by mohla mít dalekosáhlé nežádoucí následky pro všechny. Žádáme proto, aby bylo nalezeno lepší řešení.

Jaký je aktuální stav článku 13?

Dne 12. září Evropský parlament odhlasoval, že článek 13 posune do další legislativní fáze. Článek 13 ale dosud nevstoupil v platnost. Jeho přesné znění je stále upravováno na třístranných jednáních EU mezi zástupci Evropské komise, Parlamentu a Rady. Konečné znění by mělo být hotové ke konci roku a členské státy EU mohou mít až dva roky na implementaci směrnice do vnitrostátních právních předpisů.

Co se s článkem 13 změní?

Navrhovaná verze článku 13 by zrušila stávající systém upozorňování a blokování videí, který v současné době chrání držitele práv a platformy. Platformy jako YouTube, Facebook, Reddit nebo Snapchat by se staly odpovědnými za veškerá případná porušení autorských práv v každém videu nahraném uživateli, autory nebo interprety, a to od okamžiku jeho nahrání. To by ovšem znamenalo, že platformy včetně YouTube by byly donuceny většinu nahrávaných videí v Evropě a sledování videí nahraných jinde zablokovat, neboť je u nich vlastnictví autorských práv nejisté nebo složité (podrobnější informace uvádíme níže).

Jaké důsledky by mělo schválení článku 13 v současné podobě?

Rizika spojená s přijímáním obsahu s částečnými nebo spornými údaji o vlastnictví autorských práv by byla pro platformy jako YouTube příliš vysoká. Z tohoto důvodu by bylo YouTube nuceno zablokovat v Evropské unii miliony videí (nových i stávajících). Mohlo by tak dojít k obrovskému omezení obsahu, který mohou lidé v Evropě na platformu nahrávat. Největší dopad by to mělo na autory. Mohlo by dojít k zablokování vzdělávacích videí (například německého kanálu Kurzgesagt nebo britského C.G.P. Grey in the UK) velkého množství oficiálních hudebních videí (například Despacito od Luise Fonsiho nebo Mafioso od Lartiste), fanoušky vytvořených převzatých verzí, mashupů, parodií a dalšího obsahu. Článek 13 tím pádem ohrožuje také stovky tisíc pracovních míst – evropských autorů, firem, interpretů a všech jejich zaměstnanců.

Co to pro mě jako interpreta nebo autora YouTube v Evropské unii znamená?

YouTube a další platformy nebudou mít jinou možnost než zablokovat v Evropské unii vaše stávající videa a neumožnit vám nahrávat další, pokud nedokážete, že vše ve videu vlastníte (včetně obrazu i zvuku). Co to pro mě jako interpreta nebo autora YouTube MIMO Evropskou unii znamená? YouTube a další platformy pravděpodobně zablokují zobrazování vašich videí (i stávajících) uživatelům v Evropské unii, pokud budou obsahovat neúplné informace nebo informace sporné z hlediska autorských práv. Jaký typ obsahu chráněného autorskými právy nebudu moci ve svých videích používat?

Mezi materiály chráněné autorskými právy, které se mohou ve vašich videích případně nacházet, patří obrázky, přebaly, software, výňatky z knih, hudba, parodie a mnoho dalšího. Proč nestačí nástroje na vyhledávání obsahu chráněného autorskými právy, například systém Content ID?

Se současnou verzí článku 13 by nástroje pro vyhledávání obsahu chráněného autorskými právy jako Content ID nepomohly platformám jako YouTube udržet obsah. Systém Content ID funguje v případě, pokud ho vlastníci práv používají a dokážou jasně definovat, co jim náleží. Informace o vlastnictví autorských práv ale často chybějí nebo jsou známé jen částečně, a proto v okamžiku nahrání videa nedokáže žádný systém údaje o autorských právech přesně a správně určit. Jednoduše řečeno, obsah s částečně vyřešeným nebo neznámým vlastnictvím autorských práv je (pro YouTube) stejný, jako obsah bez licence, a musel by být zablokován.

Existuje v případě článku 13 lepší řešení?

Ano! Žádáme normotvůrce, aby našli lepší rovnováhu, kterou všichni potřebujeme, pro ochranu před porušováním autorských práv a umožnili evropským uživatelům, autorům a interpretům stále mít prostor pro svou aktivitu na internetu. K tomu ale potřebujeme systém, na kterém budou spolupracovat platformy i držitelé práv.

Z toho ve skutečnosti vyplývají tři věci:

Držitelé práv by měli s platformami při vyhledávání vlastního obsahu spolupracovat, aby platformy věděly, co je autorskými právy chráněno, a mohly dát držitelům práv možnost dotčený obsah případně zablokovat. Platformy by měly být odpovědné pouze za obsah odhalený systémem Content ID nebo označený oznámením o zastavení šíření z důvodu porušení autorských práv. Platformy a držitelé práv by měli v dobré víře vyjednávat tam, kde mohou být licence a práva jednoduše identifikována.

Co mohu pro nalezení lepšího řešení v případě článku 13 udělat já?

Evropští zastupitelé konečnou podobu článku 13 teprve hledají, je tedy stále čas, abychom spojili své síly a našli lepší řešení. Evropští političtí činitelé podílející se na vyjednávání článku 13 potřebují vidět a slyšet, že článek 13 by v této podobě mohl negativně ovlivnit život skutečným lidem. Proto potřebujeme, abyste se vy i vaši fanoušci ozvali:

  • Vytvořte video na téma článku 13.
  • Mluvte o článku 13 na sociálních sítích s hashtagem #SaveYourInternet.
  • Přidejte se k protestnímu hnutí na stránce youtube.com/saveyourinternet.
  • Co ostatní hráči na trhu? Je v tom služba YouTube sama?

Směrnice o autorských právech se nedotkne jen autorů a interpretů na YouTube. Ovlivní i různé formy uživatelsky vytvářeného obsahu nahrávaného na jiné internetové platformy. Ozývají se proto hlasy i z mnoha jiných stran. Svůj názor vyjadřují jednotlivci, organizace (například EDRi (European Digital Rights) nebo Internet Archive), společnosti (například Reddit, Patreon, WordPress nebo Medium), zakladatelé a průkopníci internetu (například Sir Tim Berners Lee) i zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu přesvědčení a projevu. Za své právo tvořit a vyjadřovat se bojují autoři z různých oblastí internetu, například Phil DeFranco, LeFloid nebo TO JUZ Jutro.

Které země budou článkem 13 přímo ovlivněny?

Všechny členské státy EU: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko (přinejmenším nyní, viz informace o Brexitu). Ještě poslední věc. Jaká jsou nejčastější nedorozumění ohledně článku 13? Přečtěte si 6 mýtů o článku 13 zde.

Zdroj: youtube.com/saveyourinternet/