FBI

Tip: Prevence proti programu PRISM

Všude se šíří zprávy o tajném programu PRISM a u lidí narůstá strach z toho, že právě oni by mohli být sledováni nebo jejich data určitým způsobem zneužita. Zde přinášíme pár tipů, jak těmto obavám zabránit.

Internetové služby

O vládním programu PRISM jsme už na našem webu informovali například v předešlém článku. Tato akce pomáhá americké vládě kontrolovat servery nejvýznamnějších internetových portálů. Ministerstvo obrany sdělilo, že PRISM má sloužit jen pro odhalování externích útoků na USA, i tak ale vzrostla obava uživatelů o svá data. Postup, jak alespoň částečně omezit přístup k datům, je jednoduchý.

  1. Nepoužívejte populární služby – Pokud to jen zčásti jde, vyhněte se službám, které jsou v přímém spojení s programem. Jestliže máte pochyby například o Googlu nebo Bing, můžete využít DuckDuckGo, který je sice méně známý, ale nesleduje a neukládá vaši vyhledávací aktivitu.
  2. Změňte nastavení smartphonu – V dnešní době chytrých telefonů svůj smartphone používáme skoro ke všem aktivitám, nesmíme však zapomínat na zabezpečení. Spousta služeb může využívat zaměřování vaší polohy za účelem zlepšení služeb nebo výsledků. Není nic jednoduššího, než v nastavení vašeho smartphonu tuto volbu zakázat.
  3. Šifrujte data – To neplatí jen v případě PRISM, ale pokud chcete účinně chránit svá data, používejte šifrování. Jedním z programů, které to umožňují, je TrueCrypt, jenž podporuje všechny operační systémy a je šířen zdarma. Další možností je i šifrování e-mailových zpráv. Zde své služby nabízí například společnost Silent Circle.
  4. Vyhněte se škůdcům – Škodlivé kódy představují reálnou hrozbu pro uložená data, proto se vyplatí používat software, který jim v napadení počítače zabraní. Do této kategorie patří antimalware programy, jichž je celá řada k dostání zdarma.

Existují i další cesty, jak snížit riziko na minimum, ovšem tyto jsou ty základní, které by měl dodržovat každý, kdo se bojí zneužití PRISM.

FBI: Zásah do soukromí uživatelů

Významné deníky Guardian a Washington Post informovaly o akci významných vyšetřovacích agentur, která měla za cíl projít obsah serverů největších a neznámějších internetových portálů a služeb. Washington Post uvedl, že informace získal od jednoho z úředníků, který redakci dodal powerpointové snímky.

Internetové služby

Pod dozorem měla a stále má FBI a organizace NSA (Národní bezpečnostní agentura), která spadá pod americké ministerstvo obrany, servery Googlu, Facebooku, Skypu, Microsoftu, Yahoo, AOL nebo Applu. Organizace údajně prošetřovaly e-maily, audio i videomateriál a další obsah uložený na těchto serverech. Získané informace měly sloužit jako prevence proti vnějšímu útoku na Spojené státy americké.

Přístup a dozor nad servery probíhá nepřetržitě již od roku 2007 v rámci utajovaného programu s názvem PRISM. Nemělo by zůstat bez povšimnutí, že se všechny uvedené společnosti do programu zapojily zcela dobrovolně a vědomě, aniž by předtím jakkoli obeznámily své uživatele. Ti se tak vystavili nebezpečí zneužití jejich soukromých dat. Některé organizace, jež se na PRISM podílely, však svou účast popírají. Vyšetřovací agentury mají zakázáno vyšetřovat nebo jakýmkoli způsobem trestat americké občany.

Proti rozhodnutí o monitorování serverů se postavila například ACLU (Americká unie občanských svobod) nebo sdružení Consumer Watchdog.  Jameel Jaffer z Americké unie občanských svobod v písemném vyjádření také dodává: „Z události zveřejněných během posledních dvou dnů je jasné, že NSA – část armády – má nyní přímý přístup do každé části digitálních životů Američanů. Dohled nekontrolované vlády představuje vážnou hrozbu pro principy demokratické společnosti.“ Šéfka ACLU dále sdělila, že svolaný kongres přesně vymezí pravomoci agentur.

Zpráva se rychle roznesla zhruba den po tom, co NSA ve Velké Británii obdržela svolení k monitorování hovorů probíhajících skrze služby Verizonu.

Dotcomovi se vrátí zabavený majetek

Již před rokem provedla policie na Novém Zélandu razii v domě Kima Dotcoma, majitele známého serveru Megaupload, který sloužil k ukládání souborů. Megaupload je již však od ledna 2012 znepřístupněn a zrušen kvůli porušování autorských práv a ilegálnímu šíření těchto souborů dále.

megaupload

Dotcom se však brání tím, že Megaupload měl sloužit pouze k ukládání souborů, ne k jejich nelegálnímu šíření. Na webové adrese megaupload.com se před zrušením objevoval obrázek s logem FBI, varujícím, že web podle vyjmenovaných paragrafů porušuje zákon.

Po této akci se začala policie zabývat i o Dotcomův majetek. Nejenže byla provedena v jeho domě razie, došlo i k zatčení jeho samého spolu se třemi svými kolegy. Při sbírání důkazů v Dotcomově sídle však policie použila nezákonné praktiky, jak teď uznal i novozélandský soud, který vynesl rozsudek, že zabavené věci, již se během vyšetřování zmocnila FBI a jež jsou irelevantní vůči vyšetřování, se vrátí původnímu majiteli. Za irelevantní soud označil například zabavené počítače i harddisky.

Americké ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že Dotcom způsobil držitelům autorských práv, nahrávacím a produkčním společnostem nebo filmovým studiím škodu převyšující částku 10 020 441 700 Kč. Dále ministerstvo spravedlnosti doufá, že tento případ bude sloužit jako precedent a že se z něj všechny ostatní společnosti, provozující podobné servery, do budoucna poučí.

To tak ale úplně neplatí právě pro Dotcoma, který se zřejmě nepoučí. Již v lednu tohoto roku spustil novou službu s názvem Mega (na adrese mega.co.nz), pomocí které chce konkurovat například Dropboxu. Zatím je stále v beta verzi, pyšní se však mottem Bigger, Better, Faster, Stranger, Safer (Větší, lepší, rychlejší, silnější, bezpečnější).  Tím Dotcom naznačuje nasazení nového způsobu šifrování souborů, jež má znemožnit podobný osud, jako čekal Megaupload.