Letem světem Applem. Kdy přijde nový iPhone 12?
09/10/2019 0
Letem světem a také samozřejmě s Applem. Kdy přijde nový iPhone 12 od Applu? Nový iPhone se ještě nestačil „ohřát“ na pultech obchodů a už…
Wikipedie (anglicky a v mnoha dalších jazycích Wikipedia; název vznikl ze slov wiki a encyclopedia) je mnohojazyčná webová encyklopedie se svobodným (otevřeným) obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Jejím cílem je tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací. Wikipedie existuje ve více než 270 jazykových verzích různého rozsahu, přičemž rozsah zhruba třetiny z nich je spíše symbolický.
Wikipedie je jedním z projektů nadace Wikimedia, s nimiž je vzájemně provázána. Ke koordinaci jednotlivých „wikiprojektů“ slouží projekt Meta-Wiki.
Wikipedie funguje na principu tzv. wiki, což znamená, že nový článek může vložit a libovolný článek může změnit (ať už pouze opravit překlep, zkorigovat věcnou chybu, článek výrazně rozšířit nebo zcela přepsat) takřka kdokoli s přístupem na web. Tato otevřenost ovšem s sebou nese také riziko nepřesností či tzv. vandalismu. Jedním ze základních pravidel prosazovaných uživateli je tzv. nezaujatý úhel pohledu – články musí nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by některý vydávaly za jedinou objektivní pravdu. Požadavek na ověřitelnost údajů v článcích je uplatňován zejména u kontroverzních údajů a témat.
Wikipedie jako taková vznikla 15. ledna 2001
Zárodek Wikipedie vznikl v roce 1995, kdy programátor Ward Cunningham založil webové stránky nazvané WikiWikiWeb, které mohl upravovat každý jejich návštěvník – od té doby se podobných systémů, dnes označovaných jako wiki (havajské slovo pro „rychlý“, míněno stránky, na kterých může návštěvník cokoliv rychle opravit) objevilo velké množství. Velmi často jsou používány např. jako vnitrofiremní báze znalostí.
Jimmy Wales: „ Pamatuji si na ten první den. Kliknul jsem na odkaz „Editovat“ a napsal „Hello World“. “
— Jimmy Wales
Wikipedie jako taková vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia, do které mohli přispívat jen odborníci. Zakladateli obou projektů byli Američané Jimmy Wales (přezdívaný Jimbo), internetový podnikatel, a Larry Sanger, filosof a informatik, který brzy z Wikipedie odešel. Wales 20. června 2003 založil podle zákonů státu Florida (USA) neziskovou nadaci Wikimedia, na kterou převedl autorská a vlastnická práva související s Wikipedií i sesterskými projekty. Sanger na konci roku 2004 rozpoutal diskusi článkem, v němž kritizoval anti-elitářství, které od spolupráce odrazuje experty, a v roce 2006 založil vlastní projekt Citizendium, který má tento nedostatek napravovat.
Každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků
Popularita Wikipedie vytrvale roste. Postupně vedle ní vzniklo také několik sesterských projektů. Wikipedie patří mezi nejpopulárnější referenční stránky na webu, každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků. V počtu návštěv byla v červnu 2013 na 7. místě mezi všemi internetovými stránkami. Německá verze Wikipedie byla vydána na CD a tisícistránkový výběr asi 20 000 článků německé Wikipedie byl ve spolupráci s respektovanou vydavatelskou skupinou Bertelsmann v září 2008 vydán také knižně Das Wikipedia-Lexikon in einem Band. Na Internetu existuje velké množství serverů, které kopii obsahu Wikipedie nabízejí za podmínek licence GFDL.
V květnu 2005 obsahovala Wikipedie dohromady přibližně 1,5 milionu článků, v listopadu 2006 přes 5,6 milionů a v dubnu 2008 již přes 10 milionů článků. V lednu 2019 měla Wikipedie přes 49,3 milionu článků. V roce 2011 proběhl fundraising a Wikipedie tak získala 20 milionů dolarů na svůj provoz a zůstává tak dále bez reklamních prostorů.
Zdroj: cs.wikipedia.org/Wikipedie
Vyjádření ke schválení návrhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu (mimo jiné článek 11 a 13). Problematika je to velmi komplexní, ale jedno je jisté – internet takový, jaký ho známe, končí. Směrnice bude mít negativní dopad nejen na cloudové služby a datová úložiště, ale na obrovské množství malých českých i evropských firem. Míru tohoto dopadu určí implementace této směrnice naší administrativou.
Nyní záleží na implementaci
Nyní musíme počkat na konkrétní podobu implementace administrativou v ČR. Na té bude záviset, jak moc tato legislativa poškodí malé české a evropské firmy, jak to omezí konkurenceschopnost českých firem, konkurenceschopnost EU a jak to sníží HDP. Velcí hráči jako YouTube nebo Google se přizpůsobí, ale pro malé a střední firmy to může být likvidační, zejména v případě špatné či příliš restriktivní implementace. Zvlášť v kontextu nedávno schválené vládní koncepce Digitální Česko, která je na inovativních technologických firmách postavena, jde o velký krok zpět.
Dopad směrnice v oblasti filtrování obsahu
Technologie pro filtrování obsahu, které směrnice vyžaduje, v tuto chvíli neexistují. Ta šíře, kterou by musel pokrýt, je totiž obrovská a neustále se zvětšuje, mění, posouvá. Neexistuje například žádný upload filter, spolehlivě identifikující autorsky chráněné výkresy v Autocadu, systém pro identifikaci modelů do 3D tiskáren, modelů do různých počítačových her, schémata elektrických obvodů, databázová schémata, DTP výkresy, finanční záznamy, geografické údaje, vektorové grafiky, textury, matematické rovnice, balíčky programů pro různé operační systémy, meteorologické databáze, biomedicínská data, chemické záznamy, programovací jazyky atd.
Pro každý tento typ souborů by bylo nutné vyvinout systém podobný YouTube Content ID. Google tento jeden systém vyvíjel 12 let, s náklady přesahujícími 2,2 mld Kč. Náklady pro každý jednotlivý filtr by se pohybovaly v podobných řádech. Směrnice obsahuje, že filtr musí být „dostatečně dobrý“, výsledná podoba filtru bude záležet na lokálních implementacích v každém jednotlivém státě EU a na lokální rozhodovací praxi soudů v konkrétním státě. Internetové společnosti budou povinny řešit všechny tyto možnosti, nebo na trhu EU vůbec nepůsobit.
Kterých firem se to dotýká?
Bohužel neexistuje aktuální dopadová studie. Poslední je z roku 2016 a váže se k úplně jiné verzi směrnice, než jaká byla nakonec schválena. Směrnice se ale nepochybně dotkne velkého množství firem, které si to doposud ani neuvědomily. U řady firem to také výrazně omezí jejich rozvoj. Přechod na sdílení multimediálního obsahu je budoucností internetových služeb. Čím více ovšem budou firmy inovovat a přecházet na multimediální obsah, tím více se jich článek 13 bude dotýkat a budou narážet na velmi těžko řešitelné problémy.
Dá se to očekávat mimo jiné u těchto firem:
- Diskusní fóra s možností vkládání multimediálního obsahu: mimibazar.cz (fotoalba, video galerie), nyx.cz, okoun.cz, emimino.cz apod.
- Uživatelské obsahové weby – např. weby sdílející videa s recepty.
- Fotografické galerie: například rajce.net, zonerama.com, galerie.cz apod.
- Obsahové weby: blogovací platformy, systémy pro vytváření webových stránek, webnode.cz, webgarden.cz, estranky.cz apod.
- Platformy pro sdílení podkladů a schémat pro konstruktérský software: bimobject.com , modely do 3D tiskáren a Autocad výkresy.
- Redakční systémy: existuje spousta platforem na podobném principu jako Wikipedia, které ale nejsou encyklopedie (samotné encyklopedie jako Wikipedia mají výjimku), každá počítačová hra, kniha či software má komunitní stránky, obsahující mnoho multimediálního obsahu a návodů, které budou autorskými díly) – tedy všechny „komerční wikipedie“ pro fanoušky filmů, knih, atd. viz wikia.com/explore.
- Redakční systémy: wordpress.com, cs.wix.com, tumblr.com, wiki.gentoo.org.
- Platformy pro sdílení úprav/modů pro počítačové hry a veškerý jiny software: jde o příklad předchozího , nexusmods.com/games , modland.net/euro-truck-simulator-2/.
- Nové startupy: v aktuální směrnici výjimku nemají a často jsou postaveny na moderních technologiích a článek 13 se na ně bude vztahovat. Bohužel se nikdy nedozvíme, kolik služeb a firem v EU kvůli této nové směrnici ani nevzniklo. Jedno je ale jisté, firmy jako Facebook už v EU nevzniknou.
Odkud čerpat informace pro školní práci. Ať už píšete seminární, bakalářskou či diplomovou práci, bude vám kladen požadavek na správnost informací a na vysokou spolehlivost zdroje. Pokud myslíte, že si vystačíte se „strejdou“ Googlem a Wikipédií, tak jste na omylu. Dobře, u seminární práce na SŠ by vám to možná prošlo, ale na VŠ nikoliv. Proto vám přinášíme přehled těch nejužitečnějších zdrojů, ze kterých budete čerpat informace pro vaší práci.
Knihovna
Ano, knihy jsou bezpochyby tím nejzákladnějším zdrojem informací. Lidé z nich čerpají informace již stovky let a stále nás ještě neomrzí. Pokud tedy patříte k odvážlivcům, kteří se nebojí vstoupit do knihovny, pak můžete získat spoustu užitečných informací. Důležité je, abyste byli schopni rychlé orientace jak v knihovně, tak i v samotných knihách. Doporučujeme navštívit především školní knihovny, jelikož obsahují velké množství odborných publikací. Bohužel, v dnešní době je vyhledávání v knihách pomalé a neefektivní.
Vědecké databáze
Daleko rychlejší a užitečnější je vyhledávání v online vědeckých databázích. Ty obsahují obrovskou masu článků na jakékoliv téma, které vás jen napadne. Přístup k těmto databázím je však obtížný, jelikož většina těchto databází vyžaduje roční poplatky, které jsou nemalé. Jako individuum se tak k těmto článkům nedostanete, můžete však využít předplatné, které hradí různé knihovny, školy a další instituce. Samozřejmě můžete využít některé z volně dostupných databází, jako je Google scholar či Researchgate. Z těch placených tu je např. Web of Science, ProQuest, ScienceDirect, Pubmed a SpringLink.
Díky databázím se dostanete ke článkům, které napsali skuteční vědci, díky čemuž budete mít jistotu, že jsou správné. Problém může nastat v jazykové bariéře. Většina článků je napsaná v angličtině a bez znalosti tohoto jazyka se neobejdete. Pomoc vám může překladač od Googlu, který překlad značně usnadní.
Při použití takovýchto článků platí 4 zásadní pravidla:
- Nečerpejte z abstraktů.
- Prostudujte celý článek.
- Zaměřte se na aktuální literaturu.
- Před vlastním vyhledávání vymezte klíčová slova.
Další zdroje
Menší význam pro vás budou mít časopisy v tištěné podobě, průmyslová vlastnictví (patenty), zprávy z vědeckých akcí, normy a vědecko-kvalifikační práce (tedy cizí „bakalářka“ či „diplomka“). Měli byste se vyvarovat čerpání z encyklopedií, naučných slovníků, učebnic, katalogů a skript. Online vědecké databáze tak představují v dnešní době nejlepší možný zdroj informací pro vaší práci. Nezapomeňte každý použitý článek řádně citovat, projevíte tak úctu a respekt autorům.
Internetový YouTube kanál Mike Pán má zastavenou monetizaci videí? To bohužel pravdou není, zřejmě. Ale do nedávna měl kanál zastavenou editaci a nahrávání videa. Nyní se však na jeho kanálu objevilo samotné video, které vše vysvětluje. Komentáře pod videi však upozornňují na to, že se u obsahu reklama opravdu nezobrazuje, no posuďte sami.
O tomto YouTuberovi jsme již napsali pár řádků, pokud se chcete ještě více vzdělávat. V tomto posledním videu se Mike Pán chlubí stavem konta, ale i tím, že se jeho merch prodává skvěle. Prostě #Pohoda. Je vidět, že se v šedé zóně dá podnikat. Kdy uhodí státní správa či soud? Jak to tedy bylo s videi na YT? Autorská práva si údajně nárokuje televize Prima. Monetizaci videí kanál údajně nikdy zastavenou neměl. Co bude dál? Sankce.
Zdroj kanál YouTube MikeJePan: Jsou na vás uvaleny alespoň tři sankce za porušení autorských práv. Pokud sankce nevyřešíte, bude váš účet brzy zablokován. Během tohoto období bude vypršení platnosti sankce pozastaveno a nebudete moci nahrávat nová videa.
Měšťáci vyprávějí, že mu vzali řidičák. Boural Mike (Je) Pan? S největší pravděpodobností ne. Na internetu se objevily informace, které říkají, že se v tu dobu v okolí žádná nehoda nestala. Jedná se o další propracovanou reklamí kampaň pana Majka? Mohl by o tom povídat Tvrdej Bob nebo Petr Vojnar. Jsou to však jen spekulace. Mladý klučina z Prahy hlásající #Nebuďměšťák však může mít i závažné problémy se zákonem. Nedávno se na povrch dostala informace, že je zainteresovaný do sporů TAXI versus Uber.
Shodou okolností se stalo, že město Brno taxislužbu Uber zcela zakázalo. Jak to dopadne v Praze? Nehoda ani vězení však pravdou nebylo, vše je údajně další propracovanou kampaní na sběr dalších lidí na jeho kanál. Co si pro nás „pražák“ připraví dále? To se nechme překvapit. Podělte se o své názory dolů do komentářů pod tento článek. Co si o jeho podnikání myslíte? Děkujeme za vaše reakce. Sdílejte článek a pomozte tak spravedlnosti.
Pod stránkou s názvem Wikipedie si každý člověk na této planetě představí obří webový projekt, který je schopný poskytnout miliony informací. Pokud jsme na Wikipedii dobrouzdali v předchozích dnech, určitě na nás vybafl obří banner, který vybízí k finanční pomoci. Pokud ve vyhledávači Google zadáte slovní spojení co je a hledaný výraz, určitě se s velkou pravděpodobností dostanete právě na stránky zmiňované Wikipedie.
„Tenhle fundraising měl všechny ty přísady, které na projektech Wikimedia máme tak rádi. Lidé se společně sejdou, dají co mají, a dohromady dokáží něco vyjímečného,“ píše Jimmy Wales na stránkách Wikimedia Foundation.
John Young si bere na paškál 260 tisíc důvěrných dokumentů, které brzdí tu velkou bychli jménem Wikileaks. Servery jsou umístěny ve Švédsku a je jasné, že se každým týdnem plní do gigantických rozměrů.
Portál plný světových úniků přijme až dvacet dokumentů za den. Šéfredaktorem a spoluzakladatelem je Julian Assange, který tento portál založil v roce 2006 s jediným úmyslem, a to zveřejňovat velice důvěrné informace s plnou anonymitou. V posledních dnech se o tomto webu hodně mluvilo a proto si získal zase jméno, které si rozhodně zaslouží. V předešlých letech stránky zažily i finanční krizy, která ale nepotopila doménu až na dno oceánu.