STRATOM alias Stratosférický obrazový systém pro pozorování pozemních cílů je aktuálně běžící vývojový projekt Ministerstva obrany České republiky. O co se jedná?
Co je STRATOM
O projektu STRATOM se začalo mluvit především na počátku loňského roku. Od té doby se objevily už i některé detailní informace.
Náplní projektu strategického obrazového systému Satelitního centra České republiky SATCEN provozovaného českou tajnou službou Vojenské zpravodajství je strategický monitoring českého území pro účely vojenského zpravodajství, pro případy ohrožení či krize.
První informace uváděly, že pro průzkumné účely bude použit zvláštní letecký prostředek lehčí než vzduch. Později se objevily podrobnosti, které hovořily o tom, že k těmto účelům by se měly využít výškové průzkumné drony.
To klade na zařízení sloužící těmto účelům značně specifické nároky. Klíčová je pro ně hlavně dlouhá výdrž. Stratosféra je vrstvou atmosféry, která začíná ve výšce 11 000 km.
Co jsou pseudosatelity
Zařízení, která působí v této výšce, se nazývají HAPS, což je anglický akronym pro termín High-Altitude Platform Station. Jedná se o dálkově řízené nebo autonomní stratosférické drony s průměrem 20 až 30 metrů.
Někdy se také tato zařízení označují jako „pseudosatelity pro velké výšky“ nebo zjednodušeně i „pseudosatelity“. Tento termín zároveň zahrnuje výšková solární letadla. Jedná se tedy o mezičlánek mezi orbitálními a leteckými prostředky.
V kontextu vesmírných agentur se o pseudosatelitech hovoří už přibližně dvě desítky let. Teprve soudobé technologie však umožnily funkční pseudosatelity zkonstruovat. Moderní slitiny a karbon dovolují vyrobit drony s hmotností pouhých řádově několik desítek kilogramů.
V technologii se tedy ukrývá nejen pro Českou republiku značný potenciál. Téma STRATOM zarezonovalo tuzemskými médii opět v okamžiku, kdy se o něm zmínil ve své knize Sdílejte, než to zakážou! i český premiér Andrej Babiš.
Co o projektu STRATOM uvádí kniha Andreje Babiše
Ten ve své knize charakterizoval zařízení jako obrovský balón. Jeho velikost by měla být 32 × 12 metrů, celková hmotnost pak 100 kg. Ve stratosféře by se zařízení mělo podle knihy pohybovat po dobu nejméně několika měsíců, na svém místě by však mohlo zůstat i rok.
Pořizovat bude patrně multispektrální snímky ve vysokém rozlišení a živá videa. V knize se také dočteme o extrémně rychlé kameře. Citace konstatují, že by měla být tak rychlá, že dokáže přesunout snímání ve vzdálenosti třeba mezi Ostravou a Plzní za pouhých 5 sekund.
Zároveň může platforma sloužit jako komunikační uzel v případě výpadku běžných komunikačních služeb a translační stanice pro data ze satelitních systémů přijímaná na Zemi, vysvětluje dále zmíněná publikace.
Přímo dokumentace k projektu STRATOM upozornila také na to, že by zařízení mělo disponovat vlastním elektrickým pohonem a solárními články.
Kdy bude STRATOM skutečně připraven
Samotný český premiér uvádí předpokládané datum spuštění až na rok 2023, některé zdroje hovoří o datu dokončení na rok 2025. Faktický stav je ten, že na jaře letošního roku došlo ostatně ke zrušení zakázky. Přihlásil se pouze jeden účastník. To však není v souladu se zákonem. Zakázku tedy bude nutné vydat znovu.
Ostatně už v loňském roce se spekulovalo o tom, že Česká republika by mohla zvládnout odeslat do vesmíru vlastní družice během několika let.
Úkolem aliančního satelitního centra SATCEN je vyhodnocovat získané družicové snímky a další podklady pro NATO, ale i pro českou armádu. Na této činnosti se podílí desítky analytiků a dalších specialistů. Česká republika by tak v budoucnu měla mít značnou operační výhodu v oblasti obrazového zpravodajství.
V tom je projekt STRATOM podle dostupných informací zcela unikátní. Není totiž známo, že by kdekoli na světě existovala podobně komplexní stratosférická platforma. Navíc se v Česku plánuje její využití pro vojenské účely a i to je zcela průlomové.