Spotify

Než se budeme věnovat současnosti, udělejme si výlet do, ne zase tak dávné, historie. Průkopníkem na této scéně bylo Spotify (2006) a v těsném závěsu pak Deezer.(2007). Někdo může argumentovat „A co Apple?!“ Ano, i Apple má svou streamovací službu, která vznikla před nedávnem a jmenuje se Apple Music. Apple Music se ve své současné podobě zrodila v letošním roce, to ovšem neznamená, že jisté náznaky zde již nebyly v době minulé. Pokud bychom brali v potaz službu iTunes, tak pak je s přehledem právě tato služba nejstarší. Na světě je již od roku 2001.

Zpět do současnosti. Bylo by fér si říci, kdo na pomyslné „bedně“ popularity stoji na prvním místě. Je to určitě Spotify se svými více než 75 miliony uživatelů. Deezer má 16 milionů. Apple Music a Google Music zatím nechme spát. Vzhledem k tomu, že se jedná, ve srovnání se Spotify a Deezerem, o „nováčky“, dáme jim čas se rozkoukat.

Teď ale k samotnému fungování služeb. Abychom mohli využívat přístup ke své oblíbené hudbě, stačí jen založení účtu, tedy registrace. Získáme tak základní možnosti užívání a možnost poslechu hudby. Žádný z poskytovatelů obsahu to samozřejmě nedělá pro naše krásné oči, a tak i v případě těchto základních, volných účtů jsou zde nějaká ale. Ty jsou v podobě různých omezení, která nejsou zcela zásadními, ale mohou člověku obtěžovat život a stěžovat poslech hudby.

Mezi ta nejmarkantnější omezení patří například vkládaná reklama. Nebojte, není vložena přímo do právě poslouchané písně. Pravidelně se přehrává po určité době poslechu. Dalším z omezení volného členství je nemožnost si hudbu stáhnout a mít ji k dispozici v zařízení tzv. off-line. Mít tak tedy možnost poslechu i v místech kde není pokrytí signálem, zkrátka přístup k internetu.

Streamování hudebního obsahu je příjemné nejen pro koncové uživatele, ale samozřejmě také pro mobilního operátora, který poskytuje mobilní připojení a data. Ne náhodou o letošních Vánocích operátoři nabídli svým zákazníkům téměř neomezený přenos dat a přístup k streamované televizi, hudbě či zkrátka jakýmkoli datům.  Snadno se na takový komfort zvykne a špatně se bez něho pak žije. Tím máme zkrátka na mysli, že lidé si vypěstují závislost a většinou sami pořídí vyšší datový tarify, aby mohli služeb streamovaného obsahu, v našem případě hudby, užívat.

Přenesme se ale od teorie a konspirací ke konkrétním datům. Jak je vidět, ceny se prakticky neliší. Některé služby nabízí i rozšiřující tarify. Příkladem je třeba Apple Music a jeho tarif pro rodiny. Za cenu zhruba 250 Kč, může najednou službu využívat až 6 lidí. Kromě těchto čtyř je tu ještě třeba Tidal, který provozuje švědská společnost Aspiro. Tidal kromě klasického předplatného, které je víceméně podobné těm ostatním  (165 Kč/měsíc) nabízí i tzv. Tidal HiFi. S ním za cenu 399 Kč za měsíc získá zákazník hudbu v beztrátovém formátu FLAC. Přiznejme si ale, že to už je pro fajnšmekry.

Spotify – 165 Kč/měsíc

Deezer – 165 Kč/měsíc

Google Play Music – 149 Kč/měsíc

Apple Music – 165 Kč/měsíc

Co bude potenciální uživatele především zajímat, jsou rozdíly, které se mezi účty zdarma a placeným členstvím nachází. Pokud patříš mezi méně náročné uživatele a nebude vadit, že ti sem tam do ucha zahraje reklama nebo nepůjde stáhnout hudbu do mobilu/tabletu pro pozdější poslech, pak asi ani není co řešit. Nechceme zobecňovat potřeby uživatelů, ale některé další přidané služby podmíněné měsíčním paušálem, budou zřejmě pro většinu zbytné. Za tyto funkce považujeme například customizovatelné rádio, které bude vybírat hudbu dle tvých preferencí nebo hudební tipy redakce. Všechny služby placeného členství jsou napříč poskytovateli, až na maličkosti, totožné.

Po prozkoumání tedy nelze jednoznačně říci, která služba je lepší. Je to každého věc, co mu vyhovuje více. Podporu mezi platformami a operačními systémy nabízejí všichni stejnou, a to maximální. Teď si trochu rýpnu. Platí to překvapivě i pro Apple, který je dostupný jak na PC, tak zařízeních založených na Androidu. V paušálu také nikterak markantní rozdíly nejsou a tak bude asi rozhodující přívětivost uživatelského prostředí, nebo přítomnost a případná absence některých interpretů u dané služby.

Kterou ze služeb využíváte vy? Přijdou vám ceny odpovídající, nebo byste byli ochotní zaplatit víc za legální přístup k hudbě? Napište nám váš názor na hudební byznys do komentářů a sdílejte článek.