Každou chvíli čteme a slyšíme o kybernetických hrozbách, které se s postupným vývojem technologie čím dál tím více projevují. Ať už nás o tom informují média, bezpečnostní experti nebo nám otevřela oči naše vlastní zkušenost, naděje na změnu je mizivá. Až do dnešní chvíle se totiž podařilo veškeré hrozby úspěšně zažehnat a na virtuálních polích pokaždé zavládl mír. Před několika dny se ovšem stalo něco, co zaskočilo nejen odborníky, ale i širokou veřejnost. A bez nadsázky by se dalo tvrdit, že to otřáslo celým světem.
Přes 300 000 zařízení bylo dne 12. května napadeno virem WannaCry, který se řadí do kategorie ransomware. Prvně dojde k zašifrování všech dat napadného počítače a následně požadují útočníci výkupné, jenž má data bezpečně navrátit. Byť se nejedná o žádnou velkou sumu a hackeři si účtují zhruba 300-400 amerických dolarů, k žádnému dešifrování nedojde. Finálně tedy uživatel přijde nejen o peníze, ale i o použitelné zařízení. Vrásky IT specialistům ovšem dělá především fakt, že šířitelnost viru je extrémní a momentálně nejpoužívanější metodou jsou e-mailové přílohy, odkazy na sociálních sítích a infikované webové stránky. Uživatelé si i přes opakované rady nedávají pozor, a spouštějí tak lavinu, která se již nedá zastavit.
Virus WannaCry ovlivnil svět, jak se proti hrozbám můžeme bránit?
Nebezpečný WannaCry se sice podařilo zastavit, ale útočníci se pyšní novou vylepšenou verzí, která je na hony vzdálená původnímu viru a má za cíl infikovat co nejvíce zařízení. Reálně byl první útok podle slov bezpečnostního experta pouhou zkouškou a čekají nás daleko větší hrozby. Silná stránka viru totiž spočívá nejen v rychlosti šíření, ale také v efektivitě, se kterou dokáže napadat nejen osobní počítače. Za několik málo hodin takto zkolaboval jak britský NHS (National Health Service), tak německé dráhy a desítky dalších významných společností. Přesto drtivá většina uživatelů, kteří se museli s virem potýkat, pocházela z Ruska, Ukrajiny a Tchaj-Wanu.
Spekulace hovoří, že by celý incident mohla mít na starosti Severní Korea, jež po sobě údajně zanechala ve zdrojovém kódu viru notnou dávku stop. Ať už je to jakkoliv, 12. května se zapíše do historie jako den, kdy proběhl největší kybernetický útok v dějinách a se špetkou naděje I jako den, kdy se bezpečnost vyšplhá na žebříčku priorit na první místo. Moc hackerů je vyšší než kdy předtím a I na tuto skutečnost by se měl brát zřetel. Česká Republika z toho tentokrát vyvázla jen s pohmožděninami díky necelým 200 zavirovaným počítačům, ale přesto se nejedná o nic, co bychom měli podcenit. Dáváte si pozor na to, co otevíráte a stahujete?
