Kauza Facebook Papers hýbe médii. Odhalení praktik v zákulisí fungování populární sociální sítě Facebook (Facebook je nyní přejmenován na Meta) způsobilo poprask. Co se stalo?
Skandál Facebook Papers odhaluje podněcování násilí i frustraci zaměstnanců
Skandál rozpoutala bývalá produktová manažerka společnosti Facebook Frances Haugen. Ta předala listu listu The Wall Street Journal materiály, z nichž potom deník vyprodukoval sérii článků s názvem Facebook Files.
Na práci The Wall Street Journal navázalo dalších více než 15 subjektů, mimo jiné deník The New York Times nebo televize CNN. Ty začaly zveřejňovat sérii zpráv a článků o praktikách známé sociální sítě. Projekt dostal název Facebook Papers.
Interní dokumenty odhalily, že Facebook v zemích, jako je Indie, prakticky není schopen čelit nenávistnému obsahu. Těmto státům jednoznačně není věnována dostatečná pozornost ve srovnání se Spojenými státy.
Ukázalo se navíc, že samotní zaměstnanci Facebooku jsou frustrovaní z přístupu vedení právě k problematickému obsahu. Podle nich ani samotný šéf Facebooku Mark Zuckerberg žádné kroky k nápravě tohoto stavu ovšem nepodniká. Ostatně právě Zuckerberg si ponechává ohledně směřování Facebooku neomezený vliv a někteří ho tak neváhají označovat doslova za diktátora.
Objevily se také informace, že Facebook posloužil k podněcování násilí v Etiopii. Zabezpečení celé sítě je mimo USA na nízké úrovni, šíření výzev podněcujících násilí proto jednoznačně není schopna zastavit.
Facebook má problémy s cenzurou politicky „nepohodlného“ obsahu i vlivem na psychiku mládeže
Na povrch vyplynulo také to, že někteří politici či celebrity jsou na síti privilegovaní a Facebook jim jde tzv. „na ruku“. Hovoří se o tom, že ve Vietnamu nechává sociální síť cenzurovat protikomunistické disidenty. Důvod je jednoduchý, zveřejňování těchto názorů není režimu příliš „pohodlné“ a hrozil by proto v zemi zákaz této sociální sítě. Což by pro Facebook znamenalo snížení ziskovosti.
Frances Haugen však sociální síť nařkla i z řady dalších přešlapů. Facebook podle ní poškozuje duševní zdraví teenagerů. Ze studií, kterou si nechal Facebook přímo vypracovat, vyplynulo, že používání této sítě působí mladým lidem psychické potíže a vede je k sebevražednému jednání i mentální anorexii.
Bývalá zaměstnankyně dále poukázala na znepokojivou skutečnost, že reklamní kampaně založené na podněcování násilí jsou podstatně levnější než reklama založená pozitivně. A Facebook má podle ní ověřeno, že z pohledu zpětné vazby uživatelů je taková propagace i efektivnější.
Stejně tak varovala před dezinformacemi, které se na síti šíří. Zvláště znatelný byl tento problém ohledně výsledků voleb, na což posléze navázalo propuknutí nepokojů v sídle amerického Kongresu.
Mechanismy Facebooku podle ní stačí maximálně na odhalování podobných zpráv pouze v americké angličtině. Moderování obsahu tím pádem není funkční například na středním Středním Východě, kde se momentálně odehrává konflikt mezi Palestinou a Izraelem.
