Řetězové e-maily jsou oblíbeným nešvarem internetu. Proč jsou nebezpečné zejména z pohledu starších uživatelů?
Řetězové e-maily, od legrace k podvodu
Řetězový e-mail je hromadně rozesílanou zprávou šířící se soukromou poštou. Jde o virtuální obdobu tzv. řetězových dopisů. Ty obsahovaly určité sdělení a zpravidla slibovaly svému příjemci určitý profit, pokud zprávu pošle dál, případně určitým způsobem vyhrožovaly, jestliže vzkaz dalším lidem neodešle.
Ve svých počátcích se šířily zprávy různého typu, často užitečné (nejrůznější zprávy vzdělávacího charakteru či alespoň pro některou cílovou skupinu zábavné (vtipy, veselá videa se zvířaty atd.). Řetězové e-maily se však postupem času staly minimálně obtěžujícím elementem majícím charakter spamu.
Nebezpečnějším stupněm řetězových e-mailů jsou hoaxy a fake news šířící nejrůznější polopravdy, mystifikace, lži a podvodné zprávy.
Zvláště na pozoru je nutné se mít na pozoru před vzkazy, které vyžadují prozrazení citlivých informací, jako jsou hesla, přístupové údaje k internetovému bankovnictví nebo dokonce vyzývající k zaplacení určité sumy či poskytnutí peněz.
Senioři jako ohrožený druh
Skupinou, jíž se tento fenomén dotýká nejvíce, jsou uživatelé ve věku nad 65 let. Podle dostupných údajů posílá tento typ zpráv asi pětina seniorů. Tento typ sdělení může přitom poměrně zásadně ovlivnit veřejné mínění.
Přeposílání dále může mít velmi nepříjemný dopad, když uvážíme, že řetězové e-maily jsou silně navázány na svého nositele. Senior tak věří kolegům nebo známým, kteří mu původní zprávu poslali. A asi 40 % seniorů si výzkumu, který zpracovaly Elpida a Nadace O2 v roce 2019 původ informací nijak neověřuje.
Důvěřuj, ale prověřuj a nešiř
V konečném důsledku tak starší lidé věří nejrůznějším dezinformacím a napomáhají sami nevědomky k jejich šíření. Ochota přeposílat spam nebo dezinformace pak jednoznačně stoupá s věkem, jak potvrdil výzkum organizace Starci na netu. Ve věkové skupině nad 55 let přeposílalo zprávy 35 %, ve věkové skupině nad 65 let hned 47 %, tedy dokonce 4x více lidí než u mladších respondentů.
Senioři patří k cílové skupině, která je počítačově stále více gramotná. Dokáže sice zacházet s internetem jako s technologií, méně obratná je už však při práci s informacemi, ukázal dále citovaný průzkum.
Svůj vliv má ale vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní lidé zacházejí s informacemi obezřetněji. Jen 25 % lidí si informace neověří nijak. Pokud má ale dotyčná osoba výuční list, šance, že bude dál bezmyšlenkovitě šířit řetězové maily bez ověření, stoupá. V této zkoumané skupině si informace neověřuje už téměř polovina.
Jak babičku a dědečka ochránit?
Vhodným způsobem, jak podobnému jevu bránit, je naučit seniory informace filtrovat, tedy ověřovat si web, na kterém si informace přečtou, i zdroj informace. V tuzemsku například funguje aktivistická skupina Čeští elfové, která v rámci pravidelně zveřejňovaných přehledu tyto e-maily zveřejňuje a snaží se je uvádět na pravou míru.
Především mladší členové rodiny (děti nebo vnoučata) by si tak měli se svými staršími příbuznými pohovořit a vysvětlit jim, že ne všemu, co si přečtou na internetu, mohou věřit.
Například nadace Lepší senior v Čechách uspořádala cyklus besed právě na téma řetězových e-mailů a kritického myšlení. Nasměrovat prarodiče na vzdělávací přednášku je další vhodnou metodou, jak zamezit praktikám, které mnozí připodobňují jejich agresivitou ke „šmejdům“ z předváděcích akcí.
Podobně se osvětě věnují i zástupci společnosti Elpida, kteří se věnují pořádání besed. Zároveň se zaměřuje taktéž na mediální a finanční gramotnost. Dle vyjádření zástupců Elpidy jsou současní senioři na nástup moderních technologií nepřipravení.
