Bitcoin je nejznámější kryptoměnou. Přesto se s ním pojí řada zajímavostí, které jste možná netušili. Jedná se o aktivum, které má největší tržní kapitalizaci a láká mnoho velkých investorů.
Maximální počet Bitcoinů: 21 milionů
Bitcoiny už znají svůj konečný počet. Nikdy jich nebude moci být více než 21 milionů. Od počátku je tato kryptoměna navržena jako deflační. Maximálního objemu mincí v oběhu by mělo být dosaženo přibližně v roce 2140. Co přijde pak?
Bitcoin se jednoduše bez těžby stane funkčním ekonomickým systémem, který bude stále existovat jako etablovaný nástroj. Dál se tedy bude používat pro transakce nebo jako platební prostředek u zboží či služeb. Vytěžením veškerých mincí se zvýší jejich hodnota.
Z jiného úhlu pohledu se však nestane vůbec nic. Vytěžit Bitcoiny se totiž podle některých zdrojů zkrátka nikdy nemůže podařit. V současnosti, tj. na počátku roku 2021, je jich v oběhu kolem 18,5 milionů.
Vytěžením Bitcoinů to nekončí
Otázka, co nastane, až se všechny Bitcoiny vytěží, má ještě jinou odpověď. Nakonec jich totiž může být vyšší množství než oněch 21 milionů. A to i přesto, že jich více vytěžit nelze. Postarat by se o to měl kryptobankovní systém.
O co se jedná? V podstatě o klasický bankovní mechanismus půjčování za určitý úrok. Jestliže podobný model uplatníme také u kryptoměn, nevyhnutelně dojdeme k tomu, že se počet Bitcoinů paradoxně zvýší.
Představit si to lze jednoduše: Pakliže do banky někdo své prostředky vloží a banka je může druhé osobě půjčit, aby ta s nimi zaplatila u osoby třetí, osoba číslo jedna a tři se jednoduše stanou majiteli určité sumy, ačkoli na vstupu byla se svým vkladem přítomna pouze osoba číslo jedna.
Bitcoin si během své historie zažil rekordní nárůsty i propady
Vysoká volatilita je pro Bitcoin i ostatní kryptoměny zcela typická. Velmi často se tak můžeme ve zprávách dočíst, že Bitcoin dosáhl svého maxima.
Dokládají to i konkrétní čísla: Ještě koncem roku 2020 se tato kryptoměna obchodovala za necelých 26 tisíc dolarů. Jen v loňském roce zaznamenala zhodnocení úctyhodných 300 %. Naproti tomu zhodnocení zlata se dostalo pouze na hodnotu 21 %.
Nejlepší období však zažívá letos. Podařilo se mu totiž již překlenout hranici 61 tisíc dolarů. Naopak nejnižší kurz, na který se během roku 2021 Bitcoin dostal, byla suma 29 tisíc dolarů.
Volatilita bývá častým terčem kritiky. Ovšem pozor, řada lidí si neuvědomuje, že některé tradiční akcie, ač jsou vnímány jako „bezpečnější“ investice, mohou být ještě volatilnější než kryptoměny. Typickým příkladem posledních měsíců jsou akcie Tesly.
Kde všude je možné platit Bitcoinem
Bitcoin rozhodně dávno není abstraktní záležitostí určenou hrstce technologických nadšenců. Stává se běžným platidlem.
Asi nejznámějším českým obchodem, který platby v Bitcoinech umožňuje, je e-shop Alza. Dalším místem, které se staví k moderním technologiím vstřícně, je jedno z největších obchodních center u nás – Nový Smíchov. Zaplatit v Bitcoinech umožňuje i řada kaváren. Bitcoin Caffee se například nachází v projektu Paralelní Polis.
Ke stále širšímu využití Bitcoinů v praxi přispívá i rozšiřující se síť tzv. bitcoinmatů. Do Česka je přivedla společnost Bitstock a jedná se v podstatě o alternativu klasických bankomatů. Těchto míst přibývá především ve větších městech. Bitcoinmaty dnes najdete například v Liberci, Karlových Varech či v Ostravě.
V těžbě dominuje Čína, jak dlouho ještě?
Jasným vítězem v produkci Bitcoinů je Čína. Právě v této zemi se odehrává téměř 75 % celkového objemu těžby. Ostatně například čínská bitcoinová farma Antpool vytěžila jen v roce 2017 víc než 20 % veškerých Bitcoinů.
Stinnou stránkou tohoto procesu, o které se hovoří stále častěji, je ekologie. Těžba je mimořádně náročná na emise oxidu uhličitého.
Podle předpovědí by se spotřeba elektrické energie měla na vrchol dostat v roce 2024. Činit bude 296,59 TWh. To by současně znamenalo emise 130,5 milionu tun uhlíku ročně. Hrozilo proto, že země nebude schopná dostát svému plánu na snížení emisí.
Čínská vláda se přitom zavázala dosáhnout do roku 2060 uhlíkové neutrality. Tento plán silně nabourávala zejména situace v oblasti Vnitřní Mongolsko, autonomním území na severu Číny. Lokalita je ideální pro provoz těžebních strojů díky svému klimatu. Přišlo proto nemilosrdné rozhodnutí: Všechny těžební farmy musely do konce března 2021 jednoduše skončit.
