Inflace zrychluje. Jaká je aktuální hodnota, jak se bude tento ukazatel vyvíjet do budoucna a především, co to bude znamenat pro české peněženky?
Co je to inflace
Inflace vyjadřuje procentuální nárůst cenové hladiny zboží a služeb, přičemž do zboží se započítává zboží krátkodobé i dlouhodobé spotřeby. Může být také definována jako snížení kupní síly peněz. Opačný jev, kdy ceny klesají, nazývají ekonomové deflace.
Průměrný růst cen ve svém výpočtu přirozeně musí zohlednit, že některé ceny jsou zásadnější, protože spotřebitel za ně zaplatí více. Typickým příkladem jsou například energie. Jako příklad drobného nákupu pak Evropská centrální banka pro ilustraci uvádí třeba cukr.
V tuzemsku se inflace počítá jakožto přírůstek cen v neregulované části tzv. spotřebního koše. Ten musí být očištěný od vlivu nepřímých daní a případně rušení dotací. Výpočet čisté inflace má na starosti Český statistický úřad.
Jaká je aktuální míra inflace v tuzemsku
Ve vyspělých zemích se v současnosti inflace pohybuje kolem 5 %. V České republice to v září podle dat Českého statistického úřadu byla 3 %. Česká národní banka to již považuje za problém, akceptovatelná hranice činí 2 %.
Zároveň s procentuální mírou inflace je vždy nezbytné vyjádřit jednoznačný časový úsek. Jinak se uváděná míra inflace může napříč různými odlišovat, aniž by se přitom jednalo o uvedení nesprávných údajů. Dodejme tak, že v tomto textu uvedené vyjádření je v souladu s Českým statistickým úřadem procentní změnou průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců.
Pakliže bychom míru inflace vyjádřili přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku, dostali bychom se na hodnotu 4,9 %.
Jaké jsou příčiny zvyšující se inflace
Příčin aktuální vysoké inflace je více. Jedná se o kombinaci domácích i zahraničních vlivů. Svůj podíl na situaci má koronavirová pandemie, která narušila světové obchodní řetězce. To vede k nedostatku surovin i průmyslových výrobků.
V Česku tak stouply ceny bydlení, ale i automobilů, pohonných hmot či tabáku. Více peněz si musejí spotřebitelé připravit také na pořizování oděvů nebo nábytku do domácnosti. Zdražování se projevilo i na stravování v restauračních zařízeních.
Pandemie se však naopak díky aktivní podpoře státu nepropsala do dalšího zásadního makroekonomického ukazatele, kterým je nezaměstnanost. Paradoxně se však vysoká zaměstnanost podílí na zvyšování inflace, neboť například vzpomenutý gastronomický sektor nedokáže plně saturovat aktuální potřebu pracovních sil. Obdobným problémem kromě gasta trpí i jiná odvětví, například průmyslové podniky.
Jak se bude inflace vyvíjet dál?
Co se týče dalšího postupu, ani zdaleka jsme se podle dnes dostupných předpovědí ještě nedostali na inflační vrchol. Inflace by dle předpokladů odborníků měla postupovat dál. Koncem letošního roku se může vyšplhat na 6 až 7 %.
A zřejmě ani to nebudou konečná čísla, varují dále experti. Další eskalování inflace předpovídají až do začátku příštího roku. Ve svých předpovědích stávajícího vývoje se analytici, jak se ukazuje, nemýlili, jistě tak nelze brát tyto predikce na lehkou váhu.
Co narůstající inflace bude znamenat prakticky? Hlouběji do kapsy budeme muset sáhnout po Novém roce například při nákupech módy. Dráž vyjdou podle některých předpovědí i některé léky. O zdražování veřejné dopravy už nyní přemýšlí některá krajská i okresní města.
Ani masivní inflací však zřejmě aktuální situace ještě nevrcholí. Ekonomika se ocitá před branami jevu, pro který má angličtina specifický výraz „stagflation“, který se v domácím kontextu počešťuje termínem „stagflace“. Jedná se o kombinaci stagnujícího růstu, vysoké inflace a současně nezaměstnanosti.
