Recenze

Recenze mobilních telefonů jsou nedílnou součástí každého magazínu o smartphonech. Vítej v rubrice! Kam dále? Novinky a jejich sběr, na webu naleznete nové příspěvky v podobě novinek ze světa IT, hardware, mobilního software, mobilních telefonů či nositelného zařízení. Nechybí ani sekce o tabletech s Androidem či systémem iOS. Můžete také nahlédnout do sekce tiskových zpráv, které také agregujeme. Fajn den přeje FreeBit.cz!

Recenze Samsung Galaxy A5 (2017) – skutečné želízko v ohni

Loni představená vlajková loď Samsungu Galaxy S7 se nám velice líbila. Telefon měl skvělý foťák, byl voděodolný, měl slušnou výdrž baterie, klasicky skvělý displej a zachoval si sluchátkový jack. Letošní top model (Galaxy S8) vypadá také úžasně, má skvělé specifikace, ale už u něj nenajdeme variantu bez zahnutého displeje (který nevyhovuje každému) a především jeho cena nebude přijatelná pro každého. Dokud ho nedostaneme do ruky, nebudeme ho hodnotit, ale o ceně už mluvit můžeme. Kdyby tady tak byl model, který je téměř tak dobrý, jako Galaxy S7, ale za méně peněz.

Recenze Samsung Galaxy A5 (2017) – skutečné želízko v ohni

Tím telefonem je Samsung Galaxy A5 ve verzi pro rok 2017. Přesně jak píšu v titulku, myslím, že se jedná o letošní prodejní želízko v ohni Samsungu. Galaxy A5 totiž splňuje prakticky všechno, co chcete od telefonu a to včetně ceny. Začněme stavbou zařízení. Na zadní i přední straně je odolné sklo a boky lemuje kov. Obě skla jsou zahnuta na stranách, ne ale tak moc, jako je tomu u modelu S8, nebo S7 Edge. Díky tomu se telefon skvěle drží. Sklo kupodivu tolik netrpí na otisky prstů, jako tomu bylo třeba u staršího modelu S6. Stejně jako u nejvyššího modelu S8 i zde zůstává sluchátkový jack. Co hodně potěší je hlasitý reproduktor, který je na pravém boku a je opravdu hlasitý. Díky umístění ho neutlumí ani držení telefonu na šířku při sledování videí.

Celé tělo je opatřeno odolností proti prachu a vodě a certifikací IP68. To je poprvé, co Samsung tuhle odolnost použil u zařízení z nižší, než nejvyšší třídy a je to krok správným směrem. Tím je i použití konektoru USB-C pro nabíjení. Tlačítko Domů je vedle eS Osmičky konvenční. Je na něm umístěn i senzor otisků prstů. Displej nad ním má velikost 5,2 palce, jedná se o Super AMOLED s rozlišením FullHD. Rozlišení sice v konkurenci 2k displejů vypadá nedostatečně, ale vzhledem k ceně se jedná o rozumnou volbu, která postačí 99 % uživatelů. Funkce Always-On zobrazí notifikace a to včetně aplikací třetích stran. Jedná se o věc, na kterou si zvyknete velice rychle a budete se jí neradi vzdávat. Samotný displej je zkrátka dobrý, čitelnost na slunci je plně dostačující, stejně tak pozorovací úhly.

Co se výkonu týče, budeme se bavit o procesoru Exynos 7880, vyrobený 14 mm technologií. Díky tomu je výkonný, ale energeticky úsporný. Samsung ho zkombinoval se slušnými 3 GB operační paměti a tak se bavíme o výkonu, který by ještě loni byl považován za špičku. Pokud nejste vyloženě power user, nepracujete s desítkami aplikací najednou, nehrajete ty nejnáročnější hry, zkrátka přemýšlíte-li trošku, nebudete mít o výkon nouzi ani na okamžik.

Jestliže si A5 položíte vedle S7, rozdíly najdete. Pokud však nemáte přímé srovnání, pozná ty dva od sebe jen opravdový nadšenec a geek. Telefony jsou designem natolik podobné (v tom nejlepším slova smyslu), že je nesmysl investovat více peněz pouze pro „lepší“ vzhled. Důvod pro vyšší model je snad pouze fotoaparát, který je zde opravdu o něco horší. Chybí zde optická stabilizace obrazu, Samsung se snaží ji kompenzovat softwarovou, ale ta funguje pouze za dobrého světla a i tak je horší. Díky tomu ale zmizel typický vystouplý fotoaparát na zádech. Přední i zadní kamera má rozlišení 16 MPx a slušnou světelnost f1,9. Přestože za světla bude A5 fotit slušně, jakmile vejdete do místnosti, nebo nebudete na slunci, kvalita rychle klesá.

Co tedy říct nakonec? Pokud nejste naprostý nadšenec a není vám jedno, kolik za telefon dáte, pravděpodobně vynecháte Galaxy S8 a budete se koukat po něčem jiném. Mohli byste začít uvažovat o loňském tom modelu S7, ale moje rada by byla rozmyslet si, zda opravdu potřebujete platit o zhruba 5 tisíc víc, když téměř to samé dostanete za méně a ještě si koupíte slušná sluchátka.

Mějte Instagram jako profík s aplikací Canon Camera Connect

Foťáky ve smartphonech se v posledních letech dostaly tam, kde dřív byly jen kompakty. Fotí skvěle a pro většinu lidí tak smartphony představují hlavní, když ne jediné zařízení na focení. Jenže nejde to lépe? Máme tady přece zrcadlovky, které kromě toho, že mají mnohem větší senzory také dávají možnost vyměnit objektiv a tím výrazně ovlivnit výslednou fotografii. Například tolik populární bokeh, tedy rozostřené pozadí fotografie, dnes několik smartphonů zvládá nasimulovat, ale není to dokonalé. A nemusíme tu mluvit pouze o zrcadlovkách, takzvané bezzrcadlovky, tedy fotoaparáty s výměnnými objektivy, které ale nemají pohyblivé zrcátko získávají na popularitě ještě více.

Ještě nedávno fotit na zrcadlovku nebo bezzrcadlo znamenalo následně vyndat kartu z přístroje, vložit ji do počítače a případně upravit fotky. Teprve potom nějak dostat fotku do telefonu a nahrát například na Instagram. Jenže čím dál více poloprofesionálních, ale i amatérských zrcadlovek získává podporu WiFi a u bezzrcadlovek už je téměř standardem. Podívejme se dnes, jak vylepšit kvalitu fotek, které nahráváte na Instagram, nebo další sociální sítě pomocí aplikace od Canonu, která se jmenuje Camera Connect.

Mějte Instagram jako profík s aplikací Canon Camera Connect

Aplikace je ke stažení jak pro Android, tak pro iOS, odkazy do obchodů najdete na konci článku. První otázka asi je, s jakými foťáky ji mohu používat. Krátká odpověď je s fotoaparáty Canon, které mají podporu WiFi, nebo Bluetooth. Možnosti, jaké budete mít se liší podle typu připojení, ale jedno z těchto dvou připojení v podstatě stačí. Celý seznam podporovaných zařízení najdete na stránkách Canonu. My jsme aplikaci zkoušeli spolu s kompaktem PowerShot G9X Mark II a bezzrcadlem EOS M5 s objektivem 15-45 mm f/3,5-6,3 IS STM.

To, jaké funkce budete mít dostupné, závisí na typu připojení. Zatímco připojení přes Bluetooth udělá z telefonu jakousi bezdrátovou spoušť, připojení pomocí WiFi možnosti hodně rozšiřuje, ale o tom až později. Nejdřív se podívejme, jak telefon s fotoaparátem spárujete a co vlastně přes Bluetooth zvládne. Párování začíná na straně fotoaparátu, kde po nastavení přezdívky iniciujete párovací mód, následně v aplikaci Camera Connect vyhledáte daný fotoaparát podle přezdívky, vyberete ho a po potvrzení na straně foťáku je vše hotové. Jakmile je párování hotové, stačí vybrat možnost Bluetooth remote control a máte z telefonu dálkovou spoušť. Ta vám podle typu fotoaparátu umožní ovládat fotoaparát.

V základu budete moci fotit, přepnout na natáčení a pokud se bude jednat o kompakt, stejně jako v případě modelu G9X, můžete i na dálku ovládat zoom. Tím to ale v podstatě končí, pokud byste chtěli například použít při připojení přes Bluetooth živý náhled máte smůlu. Výhodou je, že připojení přes Bluetooth šetří baterie obou zařízení.

Tím se dostáváme k  druhému způsobu propojení zařízení a to je WiFi. Připojení pomocí WiFi funguje tak, že fotoaparát vytvoří v podstatě hotspot, ke kterému se připojí telefon. Vše funguje velice podobně, jako když nastavujete hotspot na telefonu. Nesmíme zapomínat ani na podporu NFC, pokud ji obě zařízení mají, potom je proces ještě snadnější. S připojením přes WiFi se nám otvírá mnohem více možností. Tou hlavní je samozřejmě živý náhled při focení. Kromě „dálkové spouště“ tak navíc získáváte i přehled o tom, co fotíte. Samozřejmě, že je zde určité zpoždění, ale není velké. Také možnosti nastavení se nám zde rozšiřují, je možné z telefonu nastavit například hodnotu ISO, nebo expozici.

Možnosti toho, co nastavíte se samozřejmě opět liší podle modelu. Co nás zklamalo je absence natáčení videa při živém náhledu, otázka ale je, jestli tuto funkci výrobce neimplementuje v některém z následujících updatů. Druhou velkou funkcí, kterou oceníte právě, pokud chcete pořízené fotografie nahrát například na Instagram je stažení fotek z foťáku do telefonu. Od určité verze je možné stahovat fotky v plném rozlišení, což sice chvíli trvá, ale zase nedojde ke ztrátě kvality. Jelikož v dnešní době už existuje dost aplikací na úpravu fotek a spousta z nich nabízí široké možnosti, tak se můžete naprosto obejít bez používání počítače a svým followerům na Instagramu ukázat v řádu minut, jak dobrý fotograf jste. Bonusovou funkcí je pak možnost opatřit fotky informací GPS, která se přenáší z telefonu, to už je ale jen malá třešnička na dortu.

Aplikace Camera Connect umožní amatérům začít více přemýšlet o svých fotkách, protože dostanou možnost je rychle sdílet s přáteli. Amatéři také jistě ocení i druhou canonovskou aplikaci Photo Companion, která je jakýmsi učitelem pro začínající fotografy. Profesionál zase ocení možnost fotit ze stativu bez potřeby dálkové spouště, kterou bude mít nyní vždy v kapse v podobě svého telefonu. Tak jako tak, aplikace si najde své fanoušky v obou táborech.

Aplikace Camera Connect ke stažení pro Android a iOS. Za zapůjčení fotoaparátů děkujeme společnosti Canon.

Recenze Asus Zenfone 3 – vlajková loď pod desítku

Pokud se dnes budeme koukat do segmentu vlajkových lodí, tedy telefonů s maximální možnou výbavou, ceny nás nepotěší. Většinou se pod 15 tisíc nedostaneme. Ano, většinou. Nástupce velice povedného Asus Zenfone 2, který jsme testovali loni a moc se nám líbil, seženete za méně než 10 tisíc korun, kde je tedy háček? Asus Zenfone 3 je telefon, který na první pohled zaujme čistým designem. Kovový rámeček kolem dokola celého zařízení, velice tenké okraje po stranách displeje, nebo neobvyklá, obdélníková čtečka otisků prstů. To vše je nový Zenfone 3. Působí skoro luxusním dojmem, zvláště ve zlaté a modré barvě. Na přední i zadní straně najdeme tvrzené sklo Gorilla Glass.

Na zadní straně je čočka fotoaparátu, dvoutónový LED blesk, i laserové ostření (k tomu se ještě v této recenzi vrátíme). Pod touhle sestavou je čtečka otisků prstů, která mí neobvykle obdélníkový tvar. Někomu čtečka na zádech vyhovuje, někomu ne. Osobně jsem si na ni zvykl a přirozeně upravil své držení telefonu tak, že mi ukazováček akorát vychází na čtečku. Pravdou, a argumentem proti, zůstává, že když vám leží telefon na stole, musíte ho buď zvednout, nebo zadávat kód.

Recenze Asus Zenfone 3 – vlajková loď pod desítku

Pod displejem jsou 3 senzorová tlačítka. V kovovém rámečku našla svoje místo 3 tlačítka: vypínací, volume up a volume down. Jsou na pravé straně a v ideální výšce. Asus se stále drží konvenčního audio jacku, která je na horní straně telefonu. Dole najdeme mřížku hlasitého reproduktoru a USB-C konektor pro nabíjení. Za to Asus musím pochválit, jakmile si totiž vyzkoušíte pohodlnost oboustranného konektoru a rychlost nabíjení, kterou můžete se správnou nabíječkou dosáhnout, bude vám microUSB připadat jako nepřijatelné retro. Celkově je telefon vyrobený tak kvalitně, že mu nemůžete, co se konstrukce, nic vytknout.

Výkon? Těsně pod vrcholem

Už jsme si řekli, že je Zenfone 3 hezky a kvalitně vyrobený. Otázkou zůstává, co dokáže. Pokud si nastavíme standard pro vlajkové lodě v podobě procesoru Snapdragon 820 a 4 GB RAM, splňuje Asus jen částečně. Na 4 GB RAM se dostalo, ovšem volba procesoru padla na slabší model a to Snapdragon 625. Stejný procesor najdeme třeba v Huawei Nova, Lenovo Moto Z Play nebo Xiaomi Redmi 4. Nejde vyloženě o pomalý kousek, ovšem se špičkou se rovnat nemůže. Projeví se to především při hraní her. Plynulost systému je přijatelná, i když občas na nějaké to škobrtnutí narazíte. Díky 4 GB RAM paměti ale nebudete mít problém, pokud najednou spustíte větší množství aplikací. Výsledek tedy je, že Asus šel, řekněme, na půl cesty. To je sice škoda, ale vzhledem k ceně se zde v podstatě nedá nic namítat.

Hlavním prvkem telefonu je displej, jak je na tom?

Displej má 5.2 palce, respektive 5.5 palce, podle zvolené verze a rozlišení FullHD, jedná se o IPS panel. Co se barev týče, nedá se ani nic moc vytknout jedná se o standard, čitelnost na slunci by ale mohla být o dost lepší, při přímém osvícení toho moc nevidíte ani na nejvyšší jas. Velice příjemný je filtr modrého světla, který oceníte hlavně večer v posteli. Změní se barevný tón displeje a vás tak tolik nebolí oči. Displej kryje tvrzené sklo Gorilla Glass 2.5D, tedy lehce zahnuté. Asus se chlubí oleofobním povlakem na displeji, který by měl zabránit masným šmouhám, ale upřímně jsem žádný výrazný úbytek nezaznamenal. Dobře funguje režim ovládání v rukavicích, takže ranní mrazíky vás nezaskočí.

Pro data je samozřejmě připraveno i úložiště o kapacitě až 64GB

Interní paměť je ve dvou verzích a to 32 a 64 GB. To můžete doplnit až 2 TB na microSD kartě. Už tradičně s nákupem Asus telefonu dostáváte 100 GB volného prostoru na dva roky na Google Drive. Baterie s kapacitou 2650 mAh už je dnes spíš podprůměr a opravdu není dostatečná. Počítejte s nabíjením už někdy pozdě odpoledne a to ani nemusíte být extra aktivní.

Jak je na tom smartphone Zenfone 3 po stránce focení?

Co se focení týče, Zenfone 3 má velice slušný potenciál. Zadní kamera má rozlišení 16 MPx a clonu f/2.0. To tedy znamená, že dnes tolik populární bokeh efekt, tedy rozmazané pozadí s Asus Zenfonem 3 nevyfotíte. V čem však Zenfone 3 exceluje (nebo by alespoň měl) je ostření. Využívá technologii TriTech, ve které se snoubí 3 různé způsoby ostření pro větší rychlost a přesnost. Jsou to laserové zaměření, fázová detekce a nepřetržité automatické zaostřování. A je pravda, že rozdílu si všimnete. Asus tvrdí, že Zenfone by měl zaostřit za 0,03 sekundy. To se nám sice nepodaří změřit, ale rozhodně tomu věřím vy také budete, jakmile vyzkoušíte.

Závěr, jaký je Asus Zenfone 3 v praxi?

Jaké jsou u Asusu Zenfone 3 mínusy? No především to bude docela velké množství bloatwaru. Druhá věc je jakási sterilita. Možná je to mnou, ale přes dokonalé tělo a precizní design působí Asus Zenfone 3 jako by neměl duši. Zní to možná pateticky, ale s tím, jak dnes používáme telefony intenzivně si myslím, že by nás telefon měl bavit, ne jenom se nám líbit ve vitríně.

 

Za fotografie děkujeme @danmanhal.

Recenze Samsung Gear 360 – tahle kamera vidí všude

Nástup virtuální reality a 360° videí je v posledních letech obrovský. To, co jsme před pár lety považovali za sci-fi, tedy hraní her ve virtuální realitě, si dnes můžeme dopřát doslova za pár korun. Natočit video, které pokryje všech 360 stupňů kolem vás, bylo podobně reálné. Dnes už to ale možné je a nemusíte si na to pořizovat drahé vybavení. Kamera Gear 360 od Samsungu se dá sehnat už zhruba od 8 a půl tisíce korun. To není zrovna pakatel, ale vzhledem k možnostem je to cena víc než přijatelná.

Samsung Gear 360

Je to drobek

V relativně malé krabičce najdete hned po vybalení dvouokou kamerku, která vypadá jako nový kamarád C-3PO z dalšího dílu Star Wars. Malá bílá kulička s dvěma čočkami a malým stojánkem na spodní straně. Na první pohled odhalíte 3 ovládací prvky. Hlavní je na horní straně kamery a slouží především jako spoušť, kromě toho ho použijete k potvrzování při pohybu v menu. Při tom použijete i další dvě tlačítka na straně kamery. Ty také použijete k zapnutí a párování kamery s telefonem. U tlačítka spouště je i malý černobílý displej. Ten v primárním stavu ukazuje, kolik hodin, potažmo minut záznamu vám zbývá, nebo kolik fotek ještě můžete vyfotit, podle zvoleného režimu.

Kromě výše zmíněného už jsou na kameře jen dvě diody, každá pro jednu čočku. Diody svítí podle toho, co se zrovna s kamerou děje, respektive co se děje s jednotlivými čočkami. Předposlední věcí, kterou na těle najdeme jsou dvířka, pod kterými se ukrývá nabíjecí konektor a slot na microSD kartu, bez které nic nenatočíte. Tím úplně posledním je věc, kterou musím na Gearu hodně pochválit, je to klasický závit na stativ. Díky tomu kameru přiděláte na váš fotografický stativ, nebo třeba na Gorillapod.

Pokud se budeme dívat na kvalitu zpracování, nemůžeme Samsungu jeho cenovou politiku absolutně vytknout. Všechno skvěle sedí dohromady a drží. Navíc použití závitu na stativ je velice vstřícný krok vůči zákazníkům, kterým by malý stativ nestačil. Přibalený stativ není špatný a určitě ho mockrát využijete, například pokud budete natáčet z ruky. Na postavení je ale hodně nízký a oceníte možnost ho něčím nahradit.

Co s tím vlastně natočíte?

Režimů, ve kterých Gear 360 funguje je hned několik. Než ale budeme cokoliv fotit, nebo natáčet, spárujme si kameru s telefonem. I když je možné ji používat samostatně je fajn mít živý náhled toho, co zrovna fotíte, nebo točíte. Tady narazíme na malý problém. Gear 360 je kompatibilní jen s několika modely Samsungu. Konkrétně jde o Galaxy S6, S6 Edge, S6 Edge+, S7, S7 Edge a Note5. Teoreticky by mohl být kompatibilní i s modelem Note7, ale všichni víme, jak to s ním dopadlo. Použití kamery s jiným telefonem je možné. Komunita se jako vždy nenechala omezením výrobce odradit a existuje způsob, jak kameru spárovat i s jinými telefony (návodů je na internetu mnoho), ale spolehlivost tohoto spojení není kdoví jaká.

Spárování probíhá nejdříve přes Bluetooth a následně se můžete připojit k WiFi síti, kterou kamera vytvoří. To vám umožní nejenom si prohlížet pořízené záběry v telefonu a stahovat je, ale také získáte živý náhled toho, co kamera snímá a můžete ji na dálku ovládat. Spojení je relativně rychlé, spolehlivé a jednoduché. Jako každé Bluetooth propojení i tady občas narazíte na problém, ale většinou vše funguje, jak má.

Teď máme spárováno a můžeme se pustit do natáčení, respektive focení. První režim, o kterém si povíme, je totiž focení. Na kameře najdeme dvě čočky, které v horizontálním i vertikálním směru mají záběr 180°, díky tomu je možné fotit (a natáčet) v 360 stupních. Není to však podmínkou, klidně můžeme přepnout pouze na jednu z čoček a pak získáme záběr, podobný tomu z GoPro kamer. Každá čočka má snímač s rozlišením 15 MPx a světelnost f/2,0. To samé platí pro natáčení videa, můžeme použít každou čočku zvlášť, nebo obě najednou, pro vytvoření 360° videa. Teoretické rozlišení pořízeného videa je pak 3840 x 1920 pixelů.

Když mluvíme o natáčení a focení, nemůžeme opomenou baterii. Kromě vlastní představivosti bude právě baterie to jediné, co nás bude limitovat. Má kapacitu 1350 mAh. Samsung udává, že při natáčení duálního videa (oběma čočkami) se dostanete až na 140 minut natáčení. Přiznávám, že tak dlouho v kuse jsem nikdy nenatáčel. Vy nejspíš taky nebudete, takže mnohem větší smysl má když řeknu, že jsem s kamerou vydržel v klidu na jedno nabití celý den, kdy jsem ji střídavě vypínal a zapínal, pároval s telefonem stahoval a prohlížel pořízené záběry a natáčel a fotil.

Pořízení je snadné, ale to zpracování…

Právě jste přijeli domu po celém dni s vaší novou kamerou Gear 360 a už se nemůžete dočkat, až se o pořízené záběry podělíte s přáteli. Pokud máte jeden z podporovaných telefonů je to docela snadné, fotky, nebo videa nahrajete na sociální sítě rovnou z telefonu. Jestli jste ale natáčeli jen na kartu a záběry musíte zpracovat v počítači, připravte si volný večer  a možná i panáka k tomu, bude to chtít pevné nervy. Po nakopírování video souborů do počítače je můžete ihned přehrávat třeba pomocí VLC media playeru, ale dostanete jen záznam s dvěma kruhovými obrazy. Ten je třeba nahrát do aplikace, kterou Samsung pro tohle nabízí. Jmenuje se Gear 360 Action Director a pro její použití budete potřebovat licenční klíč z krabičky. Aplikace po spuštění a nahrání video souborů jeden po druhém zpracuje tak, že je možné je sestříhat a následně nahrát například na Youtube, nebo Facebook (to je možné rovnou z aplikace). Tohle zpracování ovšem velice dlouho trvá (v závislosti na vašem počítači). Následná úprava a střih videa v aplikaci jsou muka. Aplikace není, alespoň z mého pohledu příliš odladěná, funguje pomalu a její možnosti jsou velice omezené.

Druhou, mnohem zajímavější variantou, je úprava videa například v Adobe Premiere. Po té, co Action Director zpracuje soubor, ho uloží s přívlastkem Stitch v názvu. To znamená, že obraz byl správně sešitý a můžete s ním pracovat dál. Nyní můžeme soubor nahrát do Premiere a zpracovat dle libosti, přestože tu určitá omezení jsou, úprava zde je mnohem lepší. Jediné, co po exportu videa musíte udělat je použít malý nástroj od Youtube, který k souboru připojí příslušná metadata tak, aby až ho budete nahrávat Youtube, nebo Facebook věděli, že se jedná o 360° video.

Možností, kam pořízená videa a fotky nahrát máte několik. Videa snadno nahrajete na Youtube a Facebook. Na Facebook můžete nahrávat i fotky, nebo můžete použít některou z dalších služeb, my jsme použili 2vr.in.

Obecně vzato, je Samsung Gear 360 úžasný kousek technologie, s kterým se dají tvořit úžasné věci. Pokud na něj peníze máte, je to jedna z nejlepších vstupenek do světa 360° videa. Máte vy sami s touto kamerou nějakou zkušenost, nebo s jinou 360° kamerou? Napište nám to dolů do komentářů a sdílejte prosím recenzi.

Recenze Xiaomi Mi MIX: keramický Číňan bez zbytečných rámečků

Čínské Xiaomi před několika týdny připravilo pro mobilní trh „pecku“ v podobě bezrámečkového smartphonu a názvem Mi MIX. Ten disponuje 6,4 palcovým displejem s rozlišením 2040 x 1080 pixelů. V samotném kusu čínské práce pak najdeme procesor taktovaný na 2,35 GHz Quad-Core Snapdragon 821 a grafický čip Adreno 530 GPU. Na trhu se objeví hned několik verzí tohoto smartphonu. První z nich nabídne celé 4GB DDR4 RAM a 128GB úložiště, druhá z verzí pak disponuje 6GB DDR4 RAM s úložištěm 256GB (UFS 2.0).

Xiaomi Mi MIX je jedinečným smartphonem s velkým 6,4″ displejem, který využívá až 91,3 % přední strany. Mobilní telefon bez rámečků v okolí displeje je díky tomu konečně skutečností. V útrobách samotného mobilu se zároveň skrývá nejvýkonnější hardware současnosti. Telefon ve společnosti budí dojem luxusu a nadřazenosti. Tělo z černé keramiky dojem ještě umocňuje.

Recenze Xiaomi Mi MIX: keramický Číňan bez zbytečných rámečků

Celkový chod mobilního telefonu zajišťuje operační systém Android 6.0 (Marshmallow) spolu s nadstavbou MIUI 8. Smartphone nabídne, jako každá Čína Dual SIM, připravte si dvě nanoSIM karty. Zadní fotoaparát podává dobré výsledky, jen za snížených světelných podmínek maličko pokulhává. Zadní optika nabídne čip o velikosti 16 MPx, LED Flash, PDAF, f/2.0, 4K. Přední facekamera pak propůjčí 5 MPx pro selfie či videohovory.

Na těle samotného smartphone se nachází čtečka otisků prstů (umístěna na zadní straně), která zajistí bezpečí uložených dat. Na těle také najdeme 3,5mm audio jack konektor, Xiaomi Mi MIX tak směle může konkurovat iPhonu 7 Plus – recenze. Rozměry samotného telefonu jsou 158,8 x 81,9 x 7,9 mm. Telefon s Androidem pak váží 209 gramů. S kmitočty je vždy problém. I taky chybí to nejdůležitější LTE pásmo – 800 MHz. Čínský mobil nabízí 4G VoLTE, LTE (2100), 2(1900), 3(1800), 4(1700/2100), 5(850), 7(2600), 8(900), 38(2600), 39(1900), 40(2300) a 41(2500).

Ke konektivitě můžeme přičíst klasické bezdrátové připojení WiFi 802.11 ac (2.4/5 GHz) MU-MIMO či Bluetooth 4.2. Na základní desce telefonu pak nechybí GPS modul, USB Type-C či bezkontaktní NFC. Xiaomi do keramického těla zapustilo baterii o kapacitě 4400mAh, která nabízí rychlé nabíjení pomocí technologie Quick Charge 3.0. Cena Mi MIXu se pohybuje kolem 24 000 korun (4GB RAM), verze s 6GB stojí necelých 30 000 korun. Telefon je aktuálně dostupný a nabízí ho jen hrstka prodejců v České republice.

Recenze Xiaomi Mi MIX: keramický Číňan bez zbytečných rámečků

Nový design telefonů, ohebné displeje, trh si žádá změnu. Jaké názory máte na tento produkt? Určitě se podělte do komentářů, jaký na tento počin máte názor. Pokud se novinka líbila, určitě o ni dejte vědět i dalším přátelům pomocí socíální sítě.

Recenze iPhone 7 Plus – Apple opět kouká do budoucnosti, co vidí?

Řekněte první tři slova, která vás napadnou, když se řekne Apple. Ty moje asi budou: iPhone, cool a krásné. Z toho je vidět, že snažení Applu vyvolávat v lidech emoce svými produkty je úspěšné. Alespoň ze 2/3. No a o té 1/3 se budeme dnes bavit. iPhone 7 Plus je už nějakou dobu na trhu a opět je to trhák. Spousta lidí po něm sahá, i přes jeho velikost, která je díky ne zrovna malým rámečkům výrazná. Sahá po něm, protože je nabitý technologiemi, které chtějí, sahá po něm, protože když ho vytáhnete z kapsy, vypadá zatraceně dobře a sahá po něm, protože Apple dokázal ospravedlnit onu absurdní cenovku, kterou na telefon přilepil.

První zapnutí nového iPhonu doprovází příjemný pocit a napětí

Krása se snoubí s elegancí

Že to zní trošku jako klišé? Jo. Ale přesně tak to totiž je. Pokud se člověk na telefon kouká alespoň trošku jinak, než jako pouhé sluchátko, musí uznat, že Sedmička je krásná. Přišla o proužky antény na zádech, ty jsou tak ničím nerušená. Leda snad dvojicí čoček zadní kamery a bleskem. Zaoblené hrany kolem dokola telefonu padnou hezky do ruky. Problém je, že je telefon, aspoň jeho matně černá varianta, v ruce docela klouže. Jenže ruku na srdce, kolik z nás, když zaplatíme za telefon přes 25 tisíc korun, ho bude nosit bez obalu.

Když už mluvíme o hranách, projděme si je. Na té pravé najdeme jen vypínací tlačítko umístěné vzhledem k velikosti telefonu v docela ideální výšce, alespoň pro mě. Nahoře nic. Levá strana má tradiční přepínač hlasitého a tichého režimu, který, pokud jste někdy používali iPhone, jistě milujete stejně jako já. Pod ním tlačítka pro regulaci hlasitosti. Zbývá už jenom dolní hrana. Tam najdeme dvě mřížky reproduktorů (ve skutečnosti je reproduktor pouze pod jednou z nich) a Lightning konektor. Že něco chybí? Že je to 3,5 konektor na sluchátka? Ne ne, přesně takhle to totiž Apple chtěl. Jak je v titulku, Apple se kouká do budoucnosti. V ní vidí svět bez kabelů, a to znamená bezdrátová sluchátka. Zajímavé je, že sice vidí svět s bezdrátovými sluchátky, ale na bezdrátové nabíjení se nemyslelo. Škoda.

Recenze iPhone 7 Plus – Apple opět kouká do budoucnosti – jack konektor bohužel nevidí…

Velká změna se odehrála na přední straně zařízení, kde klasické Home tlačítko už není mechanické, už ho nikam nepromáčknete. Při jeho silnějším stisku ale dostanete jakousi „vibrační“ odezvu, která má právě stisk tlačítka připomínat. Ta se dá nastavit ve třech úrovních intenzity a po chvilce používání si na ni zvyknete. Mechanické tlačítko mi nechybělo. A proč, že se Apple tlačítka zbavil? Je to proto, že iPhone 7, potažmo 7 Plus se chlubí odolností IP67. Ta v praxi znamená, že telefon můžete ponořit do metrové hloubky až na půl hodiny. Jelikož se ale záruka na poškození vodou nevztahuje, doporučoval bych spíš považovat tuto odolnost za jakousi záložní, tedy, když vám telefon spadne do vany, nic se neděje, ale jako podvodní kameru bych ho neužíval. Na YouTube najdete spoustu videí, kde je právě voděodolnost/vodotěsnost nového iPhonu testována, nejčastější problémem, na který v těchto videích lidé naráží je zhoršení kvality reprodukovaného zvuku, zkrátka trvá, než se voda z reproduktoru dostane a ten tak chrčí.

Jen 3 GB RAM a přece se nezakucká

Když by dnes přišel Samsung s novou vlajkovou lodí, která by měla 3 GB operační paměti, svět a zákazníci se jim vysmějí. Apple si to ale dovolit může, jelikož systém iOS je oproti Androidu méně náročný na operační paměť a i touto na dnešní dobu průměrnou hodnotou si bohatě vystačí. Při používání se mi (a myslím, že ani vám) nestalo, že by se telefon zadrhl, nebo snad dokonce zasekl. Zkrátka vše funguje od prvního vyndání přístroje z krabičky. A přesně to na Apple milujeme, vše funguje.

Při tradiční Apple Keynote jsme slyšeli, že nový čip A10 je x-krát rychlejší a tak dále, to ještě nemusí nic znamenat, jedná se pouze o pěkné prohlášení na tiskovku. Realita je ovšem taková, že iPhone 7 je bleskurychlý telefon, který se nelekne ani nejnovějších her. Jediné, co bych mu z této oblasti vytkl je drobné přehřívání při velké zátěži. S tím ale musíme u kovového těla počítat.

Recenze iPhone 7 Plus – Apple opět kouká do budoucnosti, co vidí?

Dalším velkým trhákem iPhonu 7 Plus je jistě kamera. Jenže letos se nejedná jenom o další přidání megapixelů, nebo vylepšený blesk. U modelu Plus totiž najdeme kamery hned dvě. Jedna má ohniskovou vzdálenost 28 mm, záběr z ní je tedy široký, světelnost f/1,8 a optickou stabilizaci a ta druhá má ohniskovou vzdálenost 56 mm. Jedná se tedy o jakýsi teleobjektiv. Díky tomu zvládne 7 Plus až dvojnásobný optický zoom. Dále pak přibližuje pouze digitálně, což se projevuje na zhoršení kvality použité fotografie. Vezmeme to postupně, fotky bez přiblížení, tedy ty focené 28 mm čočkou s optickou stabilizací jsou z těch nejlepších na trhu. Po přiblížení, tedy použití teleobjektivu je sice kvalita pořád dobrá, ale je náročnější udržet telefon bez chvění. Jak dané přiblížení vypadá můžete vidět na fotce níže.

Všechny fotky v plném rozlišení pak najdete zde:

Bez přiblížení, dvojnásobný zoom a trojnásobný zoom.

Jak je to s těmi sluchátky?

No, je to vlastně docela jednoduché, jak píšu v nadpisu, Apple se kouká do budoucnosti a dá se předpokládat, že budoucnost je bezdrátová. Otázka je, jestli jsme na onu budoucnost připraveni už dnes. Tedy pokud to řeknu jinak, jestli jsme všichni připraveni poslouchat hudbu bez drátu. Než se dostanu k bezdrátové variantě, řeknu, jakou máte drátovou alternativu. První možností je použít přibalené Earpods, které mají Lightning konektor. Kvalita samotných sluchátek, tedy i reprodukovaného zvuku je stejná, jako u těch s 3,5 jackem, tedy žádná sláva. Jako záložní, které máte hozené na dně batohu a vytáhnete je, jedině pokud na tří hodinové cestě zjistíte, že jiné nemáte poslouží, jinak je odložme stranou.

Druhá možnost je použít přibalenou redukci Lightning – 3,5 jack. Tu v ideálním případě nasadíte na svá oblíbená sluchátka (aby se neztratila) a fungujete tak, jako do teď. Tedy do okamžiku, než si iPhone řekne o nabíjení. Pak si budete muset vybrat pouze jedno z toho. Ano, dá se to řešit pomocí rozdvojek, které vám dají samostatní Lightning port a port na sluchátka, ale už se jedná o další redukci a to je otravné. Právě nyní si v Applu říkají: „tohle je naše chvíle“. Nyní se totiž dostáváme k bezdrátové variantě, kterou nyní bude Apple tlačit. Možností je opět mnoho v podobě bezdrátových Bluetooth sluchátek. Apple by vám nejradši prodal Airpods, jenže ty jsou hrozně drahé a momentálně těžko k sehnání.

Před Vánoci to vypadalo, že AirPods nebudou vůbec, pak se pár kousků objevilo. Jak to s dodáním AirPodů k zákazníkům bylo jsme napsali zde.

Apple fanoušci a kutilové vymysleli několik způsobů, jak poslouchat hudbu z iPhonu 7 (7 Plus) bez ztráty kvality na svých oblíbených drahých sluchátkách. Protože přiznejme si upřímně, poslech přes Bluetooth znamená kompresi a ta znamená ztrátu kvality. Jedním z nejzajímavějších řešení, na které jsem narazil je použití Airportu Express. Ten (pokud mluvíme o poslední generaci) obsahuje kvalitní DAC převodník a má výstup na sluchátka. Jednoduše tak stačí připojit vaše kvalitní sluchátka do něj a pak z iPhonu poslat zvuk přes bezdrátový Airplay do tohoto zařízení. Milovníci kvalitní hudby, bez komprese, ideálně ve formátu FLAC tak mají možnost si doma užívat kvalitní zvuk i ze svého iPhonu 7 Plus.

Co tedy vidí Apple v budoucnosti? Vidí tam svého typického zákazníka, takového, který má rád krásné produkty, které fungují ihned po vyndání z krabice. Ale také takového, kterého si vychová a to třeba právě na bezdrátový poslech hudby. A zatím to vypadá tak, že takovému zákazníkovi nevadí si za telefon v té konfiguraci, kterou jsme testovali, zaplatit 26 tisíc korun.

Za zapůjčení telefonu děkujeme společnosti T-Mobile.

Recenze hry Super Mario Run poslali akcie Nintenda o něco dolů

Nintendo a vývojáři z Dena pocítili hrubý pokles svých akcií. O víkendu v reakci na negativní recenze uživatelů, kterým čelí známá skákačka Super Mario Run. Recenze v App Storu se pohybují od 2,5 do 5 hvězdiček. Počet hvězdiček na iOS App Store je cirka 54 000 v proměně na uživatelské recenze. Vývojáři zaznamenali pokles akcií o 14 procent, zatímco Nintendo a jeho akciový trh klesl o 13 procent ve stejném časovém horizontu. Samotná hra však za pár dnů nasbírala přes 40 milionů stažení.

I pár negativních recenzí může poslat akcie společnosti dolů. O tom se přesvědčilo i hráčské Nintendo, které na trh s mobilním softwarem vypustilo hru Super Mario Run ke stažení pro iOS. Jak se budou akcie nadále vyvíjet, uvidíme.

Super Mario, oproti Pokémonům, je na prvních pár kol zdarma, za další světy si musíte bohužel připlatit. To znamená, že je důležité mít na paměti, že Super Mario Run a Pokémon GO nejsou skutečně srovnatelné. Pokémon GO následuje Freemium model s volitelnými in-app nákupy, jak generovat celkové příjmy aplikace. Mario Run, na druhé straně, má jediný nákup za 9,99 dolarů. Tímto nákupem dostanete plnou verzi hry a můžete ji dohrát až dokonce.

Hrajete již nového Super Maria? Určitě se podělte do komentářů o nové poznatky z hraní. Čekáte také na aplikaci pro Android? Pokud se článek líbil, budeme rádi, pokud ho budete sdílet mezi své kamarády a známé. Děkujeme.

Recenze HTC 10 – zpátky na vrchol?

Stávající vlajková loď společnosti HTC, která je na trhu s mobilními telefony velice dobře známá, ale v posledních letech ji konkurence nedopřávala klidný spánek, má jednoduchý název. Jmenuje se prostě HTC 10. Důvodů pro toto jméno je několik, jedním z nich je i to, že se jedná o desátou vlajkovou loď, která v sobě ukrývá zeleného Androida (ne, nemyslím toho, co na nás pořvává z televizních obrazovek). Desítku jsme velice důkladně vyzkoušeli a teď se společně podíváme, jestli je to loď, která výrobce vytáhne nad hladinu, nebo ho naopak stáhne ke dnu.

Recenze HTC 10 - zpátky na vrchol?
Recenze HTC 10 – zpátky na vrchol?

Kov, o to tady jde

Prvotřídní telefon musí být vyrobený z prvotřídních materiálů. Tělo Desítky je tedy z kovu, který má broušené hrany. Díky tomu skvěle sedí v ruce a ani na chvíli se nebojíte, že by vám vypadl z ruky. HTC je na broušené hrany náležitě pyšné a má důvod. Pohodlnost držení telefonu je v dnešní době, kdy zařízení téměř nedáváme z ruky, naprosto zásadní. Co se designu týče, tady už se takové nadšení, bohužel, nekoná. Při pohledu na záda je to iPhone jak vyšitý. Přestože spousta lidí bude namítat, že je to podobnost čistě náhodná, nebo, Apple nemá patent na dva proužky přes záda, Desítka jako iPhone vypadá a nikdo jí to neodpáře. Zda je špatná věc, to už je úplně jiná otázka. Testovali jsme černou variantu, které je podobná, dnes už představenému iPhonu v barvě Matte Black. Jenže, když HTC 10 přišlo na trh, byl tu jen Space grey a ten je docela jiný. Za design tedy dávám 1-.

Zpracování si ale zaslouží jedničku čistou, ne-li dokonce podtrženou. Vše sedí, kde má a ani se nehne. Na pravé straně najdeme vypínací tlačítko, které je vroubkované, takže ho palcem snadno najdete. Je to drobnost, ale pocit z používání telefonu to zlepší. Čočka fotoaparátu na zadní straně je bohužel vystouplá, ale jelikož se jedná o dnes už tolerovaný standard, těžko něco namítat. Kde vás ale námitky napadat budou a právem, je váha telefonu. Desítka váží 161 gramů, což na první pohled nevypadá moc, ale v ruce to působí jako minimálně dvojnásobek. Nejsem si jistý, ale jestli se jednalo o můj osobní pocit, ale několik telefonů už jsem držel a když to srovná například s iPhonem 7 Plus, který má zhruba o 20 g více, přijde mi stejně težký, jestli ne těžší.

htc-10-2

Střeva jako ze žurnálu

Když jsme si řekli, že je HTC 10 vcelku krásný telefon, který je kvalitně vyrobený, ale něco váží, asi je čas si říct, co na něm tedy tolik váží. Jistě, kromě již zmíněného kovového těla, které mimochodem skvěle zvládá odvod tepla i při velké zátěži, což nemůžeme naopak říct o již zmíněném iPhonu 7 Plus. Uvnitř Desítky najdeme špičku. Ale ne, že je tam ukryté něco špičaté, nýbrž špičkové. Je to procesor Qualcomm Snapdragon 820, kterému pomáhají celé 4 GB operační paměti a Adreno 530, pro zpracování grafiky. Tahle kombinace plně naplní veškerá očekávání, která od ní budete mít. Tedy: hromada zapnutých aplikací a plynulý chod? Ale jistě. Nejnovější hry bez sebemenších záseků? No samozřejmě.

Všechnu tuhle plynulou nádheru vám telefon servíruje na 5,2 palce velkém SuperLCD displeji, který má tzv. 2,5D okraje a rozlišení plných 2560 x 1440 palců. To je například stejně, jako má Samsung Galaxy S7 na svém SuperAMOLEDU, kterému displej HTC prý plně konkuruje. Neměl jsem sice telefony přímo vedle sebe, ale musím říct, že na mě působil minimálně stejně dobře. Pokud bych měl opravdu něco vytknout, byla by to možná (to možná je zde důležité) čitelnost na přímém slunci, která je u HTC o maličko horší.

Data v telefonu uložíte do 32 GB vnitřní paměti. Telefon existuje i v 64 GB verzi, ta se ale u nás neprodává. Nevadí to. Na rozdíl od dnes už několikrát vzpomínaného iPhonu, do HTC můžete dát microSD kartu a to až do kapacity 2 TB. Tu buďto začleníte do paměti telefonu, pak může být její obsah šifrován, nebo bude fungovat jako externí úložiště. Pouze v druhém případě ji pak můžete používat i v jiných zařízeních.

12 a 5, to jsou čísla, která objevíte, pokud budete pátrat po počtu megapixelů u kamer Desítky. Přičemž 12 patří k tomu zadnímu, který je schopný natáčet 4K video a to s Hi-Res zvukem. Je vybavený technologií UltraPixel 2, což v překladu do normální řeči znamená, že má větší pixely. Laserové ostření a LED blesk už je jen nutným doplňkem. Co velice oceňuji, je možnost fotit do RAWu. Díky tomu můžete výrazně zlepšit výsledky vašeho focení při postprodukci. Jestli jsou fotky (bez úpravy) lepší než u Samsungu Galaxy S7, nebo iPhonu 7 Plus? Ne, bohužel nejsou, vlastně nejsou ani srovnatelné. To ovšem neznamená, že by HTC 10 nefotilo dobře, jenom dva zmínění konkurenti jsou zkrátka příliš napřed. Abych se vrátil k číslům na začátku tohoto odstavce, ještě jsem nemluvil o té pětce. Na tu už přirozeně zbývá jen přední kamera. Na selfie to stačí a pokud jste propadli dnešnímu trendu Snapchatu, Instagram Stories, nebo dokonce vlogování, oceníte optickou stabilizaci, kterou má kromě zadního, i přední foťák.

Baterie, to je vlastně poslední z hlavních parametrů, který by nás měl zajímat, přitom patří mezi ty nejdůležitější. Výdrž telefonu totiž předem určuje, jak moc ho budeme používat. V 10 najdeme celé 3000 mAh, které by mohly nabídnout až dva dny výdrže. Mohly a možná i nabídnout, pokud jste méně náročný uživatel. Já se na celé dva dny nikdy nedostal, ale přiznávám, že to bylo těsné a byl jsem s výdrží telefonu velice spokojený. O co větší byla moje spokojenost, když jsem vybitý telefon, podporující Quick Charge 3.0 připojil na přibalenou nabíječku se stejnou technologií a mohl za něco málo přes hodinu znovu vyrazit.

HTC vidí dvojmo, tedy aspoň domácí obrazovku

Cože, říkáte si? Nějaký 3D efekt, nebo o co tu jde. Ne, nebojte se, nejedná se o takovou divočinu. A nebo možná ano, záleží na tom, jak moc potřebujete mít svůj život a potažmo svůj telefon nalajnovaný. HTC totiž kromě tradiční domácí obrazovky s ikonami v mřížce přidalo něco, čemu říká Freestyle Layout. To ve zkratce znamená, že si můžete ve stažených motivech umisťovat ikony mřížka nemřížka, jak se vám zamane. Jde to ale i dál. Kromě normálních ikon můžete používat i samolepky, které slouží jako zástupci pro různé aplikace. Zda se jedná o užitečnou věc, nebo o samoúčelnou frajeřinku je otázka. Pravda je, že i přes velkou snahu jsem takové rozložení své pracovní plochy nedokázal používat déle než necelý den. Pozitivní je, že stahované motivy nejsou pouze pro Freestyle layout, ale i pro klasiku. Když si tedy budete chtít oživit prostředí vašeho telefonu, stačí si vybrat z hromady vzhledů, stáhnout a užívat.

Potopí, či nepotopí

Jak to tedy s touto vlajkovou lodí je, potáhne HTC na hladinu, nebo ke dnu? Odpověď není snadná, každá jednotlivá součást telefonu je správně: tělo, zpracování, výbava, systém (Android 6.0). Dohromady tyto části fungují tak, jak mají. Máte funkční telefon, který vás ničím neurazí. Bohužel vás ale také ničím nenadchne, je chladný. Sáhnu po analogii u aut. HTC je jako německý sporťák, funguje výborně a je vidět, že na něm jeho výrobce makal. Někteří z nás, ale chtějí telefon jako italské superauto, plné vášně a radosti z používání, která u Desítky chybí. Dnes už totiž telefon není jen nástrojem pro komunikaci, ale naším denním společníkem a já chci, aby mě můj parťák bavil.

HTC 10 dnes koupíte od cca 15 a půl tisíce korun. Za tu cenu dostanete skvělý německý sporťák, který vám ale nevyvolá úsměv na tváři. Jestli však hledáte skvělý pracovní nástroj, bude určitě skvělou volbou. 

Recenze MacBooku Pro 2016 je na spadnutí, lidem se nelíbí

Nový ale „ožezaný“ MacBook Pro s Touch Barem je dílo, které určitě stojí za povšimnutí. Nejen díky jeho ceně, ale také díky technologiím, kterými vládne. MacBook Pro 2016 jsme si před nedávnem pěkně shrnuli v jednom z článků zde na Freebitu a dnes se podíváme, co na to samotní uživatelé. Komfort střídá luxus. Nové MacBooky ve své podstatě nenabídnou poslední procesory od Intelu. To je u stroje za takřka 62 000 korun poměrně velký nedostatek. Tělo, displej i klávesnice je fajn, ale chce to něco více. Podporovat standardní porty a neodřezávat si za sebou skalní fanoušky Applu. Jediným plusem mezi porty je zachování klasického 3 a půl milimetrového jack konektoru, který už u nového iPhonu 7 těžko najdete. Pojďme si tedy poslední názory shrnout. Prvním postřehem je to, že novým Macbookům Pro nesvítí jablíčko. A co dál?

Strana MacBooku Pro 2016 skrývá rychlé porty
Strana MacBooku Pro 2016 skrývá rychlé porty, slot na SD kartu však chybí

Někdo tomu říká bezhlavá inovace, někdo pokrok

Pokrok nastává, pokud se někam posuneme. Ale pokud za sebou něco zavřeme, nejedná se o pokrok, ale o inovaci. Apple je prakticky strojem na inovace. Je tomu tak. Dokazuje to každým svým produktem a recenze od uživatelů jsou jednou indícií za druhou. Jsem vlastníkem modelu MacBook Pro 2015 a mohu se na to podívat zase z jiného úhlu. Touch Bar dává smysl, a je tomu tak. Je to zajímavá inovace a musíme se na ni dívat tak trochu z nadhledem. Dává smysl ve videích, ale i na klasické obrazovce s obrázky. Pro přetáčení muziky se také skvěle hodí. A podle mě si najde další a další aplikace a služby, kde najde plné využití. Je to něco, co u dalších výrobců tak propracované nenajdete.

Hardware vypadá jako vždy zajímavě, je nutné oželit procesor

13palcový model v základu specifikace nabídne 2,0 GHz dvoujádrový Intel Core i5 (Turbo Boost až 3,1 GHz) se 4 MB sdílené mezipaměti L3. Dále si můžeme připlatit a je zde možnost objednat 2,4GHz dvoujádrový Intel Core i7 (až 3,4 GHz) se 4 MB sdílené mezipaměti L3. 13palcový model s Touch Barem pak dále nabídne 2,9GHz dvoujádrový Intel Core i5 (až 3,3 GHz) se 4 MB sdílené mezipaměti L3. Na trhu je také 3,1GHz dvoujádrový Intel Core i5 (až 3,5 GHz) se 4 MB mezipaměti L3 nebo 3,3GHz dvoujádrový Intel Core i7 (až 3,6 GHz) se 4 MB sdílené mezipaměti L3. Úložiště povýšilo na 256GB SSD úložiště s možností 512GB nebo 1TB SSD úložiště.

Pohodlí pro zadávání textu a konektivita je u MacBooku velice důležitá

O zadávání textu se postará klasická nízko-zdvihová klávessnice s 78 (US) nebo 79 (ISO) kláves včetně 12 funkčních kláves a 4 kláves se šipkami. Tělo Pročka na vrchní straně poskytně snímač okolního osvětlení, Force Touch trackpad na přesné ovládání kurzoru a rozpoznávání přítlaku. Podporuje přitlačení, zrychlovače, kreslení s přítlakem a Multi-Touch gesta. Bezdtátovou konektivitu obstará klasicky Wi‑Fi – Wi‑Fi 802.11ac kompatibilní se specifikacemi IEEE 802.11a/b/g/n a Bluetooth 4.2.

Současně podporuje plné nativní rozlišení vestavěného displeje v miliónech barev a jeden displej s rozlišením 5120 x 2880, obnovovací frekvencí 60 Hz a více než 1M barev. Pokud chcete napájet monitory dva – s rozlišením 4096 x 2304 pixelů, frekvencí 60 Hz a více než miliardou barev. Digitální výstup videa přes Thunderbolt 3 nebo nativní výstup DisplayPortu přes USB-C. Výstup VGA, HDMI a Thunderbolt 2 prostřednictvím adaptérů (prodávají se zvlášť).

Podělte se dolů do komentářů o to, jak nové Pročko působí. Jedná se o inovace nebo o odříznutí zákazníků? Děkujeme za názory a připomínky. Nezapomeňte si také přečíst další články.

Recenze Huawei P9 – dvouoké zklamání

To, že je Huawei dnes jedním z nejvýznamnějších výrobců telefonů na celém světě, je nepopiratelný fakt. A to z mnoha úhlů pohledu, ať už jde o kvalitu jeho zařízení, podíl na trhu nebo nabídku. Jeho modely můžeme nyní už porovnávat i s opravdovou špičkou v tomto oboru, jelikož už minulý model Huawei P8 se opravdu povedl a my jsme z něj byli nadšeni. Zda tomu tak bylo i u jeho letošního nástupce, na to se dnes podíváme.

Není třeba chodit kolem horké kaše, pro nikoho z vás to zřejmě nebude novinka. Model P9 není spojován jenom se svým výrobcem, ale také se společností Leica. Ta se postarala především o post processing fotek, tedy o jejich zpracování po vyfocení a také o veliké množství režimů a nastavení, které aplikace Fotoaparátu v PéDevítce nabízí. Zda je tato spolupráce opravdovým přínosem pro telefon, nebo jenom omluvou pro počáteční navýšení ceny, to je otázka.

huawei-p9
U nás je P9 dostupný pouze v barvách Prestige Gold, Titanium Grey a Mystic Silver

Telefon jako klenot

To, že Huawei umí opravdu krásné telefony, nejenom levné plasťáky, už víme. Vždyť již zmiňovaná P8 měla hrany broušené diamanty. Dobře si vzpomínám, že jsem v její recenzi psal, že bych ocenil, kdyby v továrně brousili ještě o pár sekund déle, hrany byly maličko ostřejší. Nemyslím si, že si moji recenzi návrháři letošního modelu přečetli, ale rozhodně to tak vypadá. P9 nemá hrany sice zaoblené, ale velice příjemně zbroušené, takže telefon skvěle sedí v ruce a vám to dává jistotu úchopu. Naprosto mě nadchla pevnost celého zařízení, můžete s ním plnou silou kroutit, ale ani se nehne. Je to díky kovové konstrukci. Výborný je povrch zad. Ta jsou matná, také kovová a díky tomu na nich nezůstávají mastné otisky prstů, které, přiznejme si, zkazí dojem i z nejluxusnějšího telefonu. A tím Huawei P9 opravdu je, od prvního pohledu luxusním zařízením.

Všechny komponenty (a že jich v dnešní době je) se vešly do 7 mm těla a to bez toho, aby čočka (v tomto případě spíše čočky) vystupovaly ze zad. Čtečka otisků prstů, která už je dnes u TOP modelů nezbytností má místo opět na zádech a funguje perfektně. Osobně mám čtečky umístěné na zádech velice rád, ale s jednou výjimkou. Tou je situace, kdy máte telefon položený na stole a potřebujete ho odemknout. Pak musíte buďto zadat PIN, nebo telefon zvednout. Jinak se mi osobně zdá tohle umístění velice ergonomické a pohodlné. Čtečka nachází svoje využití i při práci v systému. Naprosto perfektní je možnost stažení horní lišty jednoduchým posunem prstu po čtečce ve směru dolů.

Na stranách telefonu najdeme výborně zpracovaná tlačítka pro probuzení telefonu a úpravu hlasitosti. Na hardwarovou spoušť fotoaparátu se nedostalo. Škoda, u telefonu, který se chce profilovat jako jeden z nejlepších k focení bych ji uvítal. Sluchátkový konektor je umístěný na spodní straně, hned vedle konektoru pro nabíjení. Chválím Huawei za použití USB typu C. Rychlost jeho nabíjení, ale i pohodlnost oboustranného konektoru je to, co chceme u moderních zařízení vidět. Třetí a poslední věcí na spodní straně zařízení je malý reproduktor. Ten je jediným hlasitým reproduktorem a je naprosto nedostatečný, není ani hlasitý, ani kvalitní.

Displej jako z pohádky

Když se řekne TOP model, jedna z prvních věcí, která vás bude zajímat, je displej. Ten u PéDevítky je opravdu TOP. Jedná se o jeden z nejlepší IPS panelů, co je možno v telefonu dostat. Je pokrytý ochranným sklem Gorilla Glass 4. Rozlišení zůstalo u FullHD, což na úhlopříčce 5,5 palce stačí. Remcalové namítnou, že dnes už mají mít vlajkové lodě rozlišení větší, ale osobně si myslím, že při běžném používání nezaznamenáte rozdíl. Díky použité technologii má telefon skvělé pozorovací úhly a podání barev. Kde maličko kulhá, je viditelnost na přímém slunci, tam bych ocenil ještě vyšší jas.

Co se rámečků kolem displeje týče, na první pohled se zdají být extrémně tenké, po rozsvícení displeje ale vidíte, že jsou v podstatě standardní. Prostor nad a pod displejem také není nijak neobvyklý. Jelikož se Huawei rozhodl použít softwarová systémová tlačítka, čekal bych, že telefon tak maličko zkrátí bradu.

Huawei opět sahá po vlastním srdci

Huawei rád používá u svých vlajkových lodí procesor vlastní konstrukce. Tentokrát se jedná o čipset Kirin 955, který má 8 jader. Grafiku obstarává Mali T880-MP4. Operační paměti jsou tu celé 3 GB. Dohromady to dává docela silnou sestavu. Za běžných podmínek se nesetkáte s nedostatkem výkonu. Pokud však rádi necháváte běžet větší množství aplikací, časem narazíte na limity operační paměti a telefon se zakucká. To je velice nepříjemné zvlášť, když jsou vyšší nároky na výkon opět spojeny se poměrně výrazným zahříváním telefonu. To se v extrémních případech může dostat do takové míry, že je nepříjemné telefonu v ruce držet.

Telefon napájí baterie s kapacitou 3000 mAh, která mile překvapila. Na takto výkonný telefon poskytuje dostatek energie na celý den. Pokud budete mít stále zapnutou WiFi, data a pár e-mailových účtů, dostanete se na jeden den výdrže. S troškou snahy to zvládnete i déle, ale dva dny jsou stále utopií. Naštěstí netrvá nabití baterie o pár desítek procent věčnost, takže po příchodu domů jenom na chvíli připojíte telefon na nabíječku a můžete beze strachu vyrazit do víru velkoměsta.

huawei-p9

Huawei + Leica

Konečně se dostáváme k tomu, co všechny na P9 zajímá asi nejvíce. To je spojení dvou fotoaparátů a dvou společností. RGB senzoru se senzorem monochromatickým a společnosti Huawei se společností Leica. Začněme u hardwaru. Oba snímače pro P9 dodala společnost Sony a oba disponují rozlišením 12 MPx. Senzor RGB zaznamenává běžné barevné spektrum zatímco druhý snímač „vidí pouze černobíle“. Za to ale dokáže pojmout více světla a díky tomu budou fotografie focené v horších světelných podmínkách lepší. Údajně. Praxe ale tak růžová není. Snímky za normálního světla jsou relativně slušné, přestože na letošní modely nemají. Za horších světelných podmínek už ale problémy začínají být vážné a například při srovnání s Galaxy S7 telefon od Huawei vyložení pohoří.

Spolupráce s Leicou se tak neukazuje jako praktický přínos, jelikož ani dodatečné zpracování fotografií telefon na kvalitě příliš nepřidá. Absence optické stabilizace bude mít navíc za následek spoustu roztřesených záběrů a opakovaných focení. Kde je P9 opravdu excelentní, to je focení (nebo říkejme malování) v naprosté tmě. Noční režim Super má uzávěrku dlouhou celých 15 sekund, během kterých vytvoříte opravdu krásné snímky. Abych jenom nekritizoval, musím pochválit automatické ostření, které je velice rychlé. Přední kamera má rozlišení 8 MPx a k focení selfie fotek je víc než dostatečná, navíc si umí rychlým bliknutím displeje kompenzovat absenci předního blesku.

Když Huawei P9 přišel na trh, jeho cena se pohybovala kolem 15 tisíc korun. Bohužel se ale ukázalo, že tolik propagovaný fotoaparát a celá spolupráce s Leicou je více marketingovým tahem, než opravdovou devizou pro uživatele a tak už dnes telefon najdete u pod hranicí 11 tisíc korun. Špatný není, ale očekávání zdaleka nenaplnil.

Za zapůjčení telefonu k testu děkujeme společnosti T-Mobile.