Hranice trestní odpovědnosti v ČR je 15 let, nicméně jinde ve světě se do vězení mohou dostat třeba i třináctileté děti, a to i za delikty, které nemusely nutně spáchat (např. byly znásilněné a odsouzené za pohlavní styk před dosažením zákonné hranice). Právě na ně cílí nový projekt YouTube a Google s názvem Witness, který si klade za cíl představit veřejnosti problematiku nuzných podmínek ve věznících, kde jsou umístěni tito dětští vězni. Ti jsou navíc častokráte plně izolováni a tráví klidně i 23 hodin denně o samotě.
Podobným tématem se nyní už zaobírá projekt Love Letters od téže společností, který pomáhá dětem posílat digitální dopisy jejich uvězněným rodičům v den matek, potažmo otců. Zdá se tedy, že technologie se dají použít i humánním způsobem podporujícím občanská a lidská práva.
Právě i projekt Witness se chystá využít moderních technologií jakožto nástroje skrze nějž se dá vyprávět příběh a jeho prostřednictvím vyvolat v člověku empatii.
Virtuální realita vás vtáhne do děje ve vězení
Projekt byl spuštěn ve spolupráci s Kampaní za spravedlivé trestání mládeže (CFSY) v únoru letošního roku s tím, že by měl umožnit se dozvědět o mladých vězních a přiučit se od nich něčemu novému. Jak tedy přesně Witness funguje? Primárně se jedná o film (odkaz na něj naleznete zde), který je volně k dispozici všem na YouTube a lze jej sledovat na počítači nebo právě prostřednictvím náhlavní soupravy VR – virtuální reality. Jen s ní ale bude zážitek plnohodnotný.
Jenom prostřednictvím virtuální reality se dá totiž zprostředkovat co možná nejvěrohodnější zážitek uvězněného dítěte, které si zažívá pocit osamění. Z jeho pohledu budete svědky toho, jak to chodí ve věznicích, kde jsou zároveň umístění dospělí a děti. VR je jedinečný formát, který dokáže diváka doslova vtáhnout do příběhu.
O tom, že dokáže zhlédnutí emočně silného příběhu skrze zařízení virtuální reality vyvolat v člověkovi empatii dokonce existují vědecké podklady. Vědci ze Stanfordu totiž zjistili, že lidé, kteří na vlastní kůži zažili zkušenost zprostředkovanou prostřednictvím virtuální reality, a zhlédli testovací snímek „Jaké je to být bezdomovcem“, byli vůči bezdomovcům pak empatičtější a častokráte se začali v této problematice dokonce sami aktivně angažovat – například podepsali petici na podporu dostupného bydlení pro lidi bez domova.
Jaké emoce v člověkovi Witness dokáže zanechat?
Sami zakladatelé tohoto projektu tuto virtuální prohlídku označili jakožto neopakovatelnou možnost podívat se na místa, kde byla odepřena spravedlnost, abychom mohli společně bojovat za lepší svět. O tom, zdali to na vás funguje, se nejlépe můžete přesvědčit sami. Z naší subjektivní zkušenosti můžeme říci, že tento krátký snímek je vskutku zajímavým pohledem do vězeňského prostředí se silným příběhem, avšak, že by byl některak převratný se říci asi nedá.
Každopádně i tak společně s YouTube a Googlem doufáme, že zážitky z projektu Witness rozšíří povědomí o této problematice a mnoha lidem přiblíží zážitky dětí, které své dětství, nebo alespoň jeho část musejí ne kvůli svojí chybě prožít za mřížemi věznice.
Nicméně jedním videem speciálně cíleným na uživatele VR zařízení celý projekt rozhodně nekončí, ba naopak. V průběhu celého roku se jeho autoři chystají objevit na spoustě míst, kde se řeší fungování dětí ve společnosti, a akcí spojených s YouTube komunitou. Jejich cílem je pak pomocí této message hlásající více empatie s dětskými vězni rozšířit počty řad, které budou dále šířit snahu o změnu celospolečenského vnímání dětí uvězněných v útlém věku.
