Recenze LG Wine Smart – véčko? To tu dlouho nebylo

Když dnes řekneme telefon, každý si představí placku. Placku s velkým displejem a tím to končí, ale byly doby, kdy měly telefony mnoho podob. Používali jsme telefony s klasickou konstrukcí, jakési cihličky. Dále někteří z nás nosili v kapse takzvaný „výtah“, tedy telefon s vysouvací konstrukcí. Poslední z tradiční trojice byly „véčka“. Tyhle otvírací telefony byly svého času velice populární, ale dnes je člověk na pultech bude hledat marně. Nebo se pletu, existuje snad výrobce natolik odvážný, aby vyrobil véčko v době placek? Opravdu takový výrobce existuje a jmenuje LG. Model LG Wine Smart je véčko s Androidem a dotykovou obrazovkou. Jak se povedlo, co umí dobře a co špatně?

Na první pohled fajn, s každým dalším nadšení padá

Konstrukce? Tradice neznamená kvalitu

Přestože se dá říct, že véčková konstrukce je do jisté míry tradiční, rozhodně to neznamená, že je automaticky dobrá. U Wine Smartu to platí tuplem. Zaklapnutý telefon je relativně malý, ale hodně tlustý. Asi každý z nás si vzpomene na Motorolu Razr V3. To byla opravdová žiletka. Já se proto ptám, když v roce 2004 dokázala Motorola vyrobit telefon tlustý 14 milimetrů, proč nedokáže LG dnes dostat tloušťku pod 17?!

Po otevření nás nečeká žádné překvapení. V horním dílu obrazovka, v tom dolním klávesy. Nechybí klasický čtyřsměrný ovladač s potvrzovacím středem, tlačítka pro odmítnutí a přijetí hovoru a čtyři tlačítka pro rychlé volby (SMS, foťák, kontakty, oblíbená volba). Nad tím jsou ale i ovládací prvky Androidu, Domů, Zpět a Spuštěné aplikace. Napadá mě otázka, jak výrobce zamýšlel, abych telefon vlastně ovládal.

Co se samotné kvality konstrukce týče, celé to na mě působí, jako by někdo řekl: „zaskočíme je a uděláme véčko, máme na to ale málo peněz, tak vezmeme tělo ze starého telefonu a nahrajeme tam Android“. Zkrátka to celé působí jako napůl odvedená práce. Nejen, že je tělo dost tlusté, ale není ani příliš pevné, na stisknutí vrže a nechci ani přemýšlet, jak dlouho vydrží ten kloub. Za zmínku stojí, že zařízení pokrývá plast, který má výlisek evokující kůži.

Výkon není třeba, k čemu taky?

Řekněme si na rovinu, že tenhle telefon si nekoupí mladý člověk na hraní, nekoupí si ho ani manažer a nekoupí si ho ani hipsterka, která si s ním chce fotit svoje veganské jídlo na Instagram. Tenhle telefon míří, pokud vůbec na někoho míří, na ty nejméně náročné uživatele. Třeba na vaši babičku. Rozbil se jí její starý Alcatel, „tu dotykovou mrchu“ nechce, ale také je moc hrdá na Aligatora. Tohle se zdá jako ideální volba. V telefonu je procesor Qualcomm Snapdragon 210 a 1 GB RAM, ty společně zajistí plynulý chod systému. A co víc je u takového telefonu potřeba? Nikdo na něm nebude spouštět desítky aplikací a zatěžovat ho.

Pokud si babička bude chtít vyfotit recept nebo kytky na zahrádce, má na to 4 GB na vnitřním úložišti. Až jí dojdou, jednoduše jí tam vložíte microSD kartu s kapacitou až 32 GB a bude po problému. Když už jsme u toho focení. V telefonu je 3 MPx fotoaparát, který fotí fotky v rozlišení 2048 x 1535 bodů a natáčí WVGA video. Na babičiny selfíčka bude muset stačit VGA přední kamera. Fotky si prohlídnete s babičkou na displeji 3,2 palce s rozlišením 340 x 480 pixelů. Naše zmlsané oči na něj budou koukat jako na zjevení, ale opět, babičce to bude stačit.

Uživatelské prostředí? Snadné, ale má mušky

V telefonu běží Android ve verzi 5,1 Lollipop a na něm nadstavba LG Easy UI 2.0. Je třeba připomenout, že displej je opravdu dotykový, i když jsem si během testu asi 100x položil otázku „Proč sakra?!“. Vždyť je to zbytečné, s nadstavbou od LG se dá telefon celkem snadno ovládat pomocí čtyřsměrného ovladače, tak proč to celé komplikovat dotykáčem? Říkám celkem snadno, ale i v nadpisu tohoto odstavce je, že jsou tu mušky. Jednou z nich je třeba to, že když si otevřete nabídku aplikací, máte vybranou tu první, na další se dostáváte mačkáním tlačítka. Pokud zamíříte směrem dolů, není problém. Chci-li se ale vydat na další stránku a budu postupovat směrem vpravo, po poslední ikoně v řádku nepřejdu na další stránku, ale o řádek níže. Řeklo by se blbost, mě to ale otravovalo.

Pokud se ještě vrátím k dotykovému displeji, používat ho je až překvapivě nepohodlné, jelikož při této konstrukci telefonu je prostě moc vysoko. To samé ale platí i o tlačítkách Domů, Zpět a Spuštěné aplikace. Jim se ale uživatel, na rozdíl od dotykového displeje, nevyhne.

To, že telefon míří především na seniory a malé děti naznačuje i předinstalovaná aplikace Safety Care. Ta dokáže na dálku lokalizovat telefon na mapě nebo pozná, zda se nachází v předem definované oblasti. Pokud by byl telefon delší dobu nepoužitý, může odeslat na nastavené číslo zprávu.

Mám ho koupit té babičce, nebo ne?

Říkám ano. Přestože pro jakéhokoliv jiného uživatele, který někdy v životě použil dotykový telefon a má větší požadavky, než SMS a volání, bude nepoužitelný, tak babičce bude vyhovovat. Co mi vadí, je cena zařízení. Telefon se prodává za cenu kolem 4000 Kč, což je na takové zařízení prostě moc. Zvlášť, když působí jako 10 let starý mobil, do kterého někdo nahrál Android.