Před několika lety se obrátil trend ve velikosti telefonů. Výrobci se přestali pídit za co nejmenším zařízením. Naopak s každou další představenou verzí svých zařízení můžeme většinou zaznamenat nárůst velikosti. Existují sice výjimky, telefony primárně dělané pro nenáročné zákazníky, které si drží celkem přijatelnou velikost. Jenže tyto „malé“ výjimky nejsou jediný extrém, který na trhu můžeme najít. Druhou stranou mince jsou naopak přerostlá zařízení, která by podle mě, kdyby mohla promluvit, řekla, že trpí jakousi krizí osobnosti. Zkrátka neví, čí jsou. Neví, zda patří do rodiny telefonů, nebo se mají počítat do řad tabletů. Tyto zařízení nazýváme phablety. Jedním z nich je telefono-tablet, který už svým názvem napovídá co od něj čekat. Jmenuje se Lenovo PHAB Plus.
Design a konstrukce
Hned zkraje si řekněme, že se nejedná o jediného zástupce této řady. Řada PHAB má totiž zástupce dva, již zmiňovaný PHAB Plus a dále PHAB. Už zde může být zákazník zmatený, protože zařízení s přízviskem Plus je ve skutečnosti to menší. Menší, ale za to lépe vybavené. Než se ale podíváme na jeho výbavu, podívejme se na jeho vzhled. Po otevření krabičky čeká každého, kdo se na to předem psychicky nepřipraví, šok. PHAB Plus je opravdu obrovský, dokonce větší, než jsem očekával. První, co mě napadlo, bylo, jak tohle budu sakra nosit? Vždyť se to nevejde do kapsy.
Zařízení je 186,6 mm vysoké, 96,6 mm široké a pouhých 7,6 mm tlusté. Píšu sice pouhých, ale upřímně řečeno, pokud by bylo tlustší, řekl bych si, že se Lenovo málo věnovalo jeho vývoji. Jelikož všechno, co musí ostatní výrobci nacpat do často skoro o polovinu menšího tělo, mohlo Lenovo celkem pohodlně rozložit tak, jak se mu zachtělo. Po vyndání zařízení z krabičky vás, díky bohu, nepřekvapí váha. S hodnotou 229 g se sice řadí mezi těžší telefony, ale vzhledem k velikosti je to přijatelné.
Po otočení mě napadlo, že se mi zřejmě dostal do ruky úplně jiný telefon, od úplně jiného výrobce. Nebýt nápisu Lenovo na zádech a velkého reproduktoru pod horní hranou, řekl bych, že mám v ruce iPhone 6 Plus. Tohle je ovšem stará pohádka, ať si kdo chce co chce říká, ostatní výrobci se vzhledem jablečného telefonu tu a tam inspirují. Může se nám to nelíbit, ale nezbývá, než to přijmout jako fakt. Tělo zařízení je vyrobeno z hliníku a PHAB Plus za něj získává spoustu bodů. Když odhlédnu od jeho velikosti, díky zaobleným krajům se příjemně drží v ruce a působí solidním dojmem.
Na zadní straně je již kromě zmíněného hlasitého reproduktoru, který poskytuje velice slušný zvuk, bez přehnaného prakání, ještě fotoparát. Ten je doplněn o LED diodový blesk. Kvalita fotografií je slušná. Nedá se zde ovšem hovořit o nějakém nadstandardu. 13 MPx jiným telefonům stačí na o třídu lepší výsledky. Ocenit se ovšem musí funkce automatického ostření. Co se natáčení videa týče, papírově by si měl telefon poradit s FullHD, očekávanou kvalitu dostane ale jenom za ideálních světelných podmínek. Zmíněný hlasitý reproduktor se chlubí certifikací Dolby ATMOS.
Displej a střeva tohoto velikána
Na přední straně PHABu Plus je obrovský, 6,8 palce velký displej. Ten má rozlišení 1920 x 1080 pixelů. Technologie displeje je IPS a takhle papírově to zní fajn. Jenže praxe je poněkud odlišná, i přes slušnou hustotu pixelů 326 ppi, není obraz z nejlepších. Ve skutečnosti mi barvy nepřišly úplně přirozené a ve srovnání s jinými FullHD telefony je tento spíše zklamáním. Jas umí nastavovat díky senzoru automaticky a primárně šetří baterii. Tím se dostáváme nad displej, kde právě senzor jasu je. Kromě něj je zde i 5 MPx fotoaparát na videohovory a focení selfies. Ovládací prvky zařízení jsou zobrazené na displeji. Osobně si myslím, že je to zbytečné, vzhledem k tomu, že pod displejem je místa dost.
Uvnitř Lenova PHAB Plus najdeme osmijádrový procesor od Qualcommu. Model Snapdragon 615 nepatří mezi špičku, ale rozhodně není na dolním konci žebříčku. Najdeme ho třeba stájovém kolegovi Lenovu Vibe Shot. Jenže ve Vibe Shotu je v kombinaci s 3 GB operační paměti, tady jsou gigabajty pouze dva a na výkonu je to znát. Musíte si hlídat počet spuštěných aplikací a i tak není o zadrhnutí systému nouze. Je to škoda, zařízení, které určením přímo vybízí k hraní her, přehrávání filmů a další konzumaci obsahu na to nestačí s dechem.
Multimédia uložíte do vnitřní paměti, která má příjemných 32 GB, komu to nestačí, může kapacitu navýšit microSD kartou a to až do velikosti 64 GB. Tady se ovšem dostáváme ke kompromisu, který je třeba udělat. Telefon má sice slot na microSIM kartu a nanoSIM kartu, ovšem druhá pozice je sdílená i pro pamětové karty. Je tedy třeba volit mezi kapacitou a možnotí používat dvě SIM karty naráz. Otázka je, zda se tomu nedalo vyhnout vzhledem k velikosti těla telefonu a ten třetí slot někam vmáčknout.
Jak se dá čekat, u zařízení takové velikosti budou veliké nároky na energii. Přestože telefon dělá co může baterie s kapacitou 3500 mAh stačí sotva na jeden den. A to v případě, že budete mít ručně nastavený jas displeje na maximálně 50 % a nebudete se oddávat hraní. S běžným, skromným provozem, tedy zapnutá data, WiFi, příležitostný hovor, psaní emailů a kontrola sociálních sítí zhruba po 15 minutách, jsem měl nejednou kolem páté večerní baterku prázdnou. V případě, že sem zapnul hru a trošku zapomenul na čas, prázdná baterie mi po nepříjemně krátké době připomenula. Navíc se telefon poměrně nepříjemně zahřál. Následné nabíjení bylo pravým opakem výdrže. Nabití na 100 % z méně než 10 % trvá bez pár minut 3 hodiny.
Prostředí a postřehy
Prostředí zařízení je příjemné a ve stylu Lenova, kdo má s jejich telefony zkušenost, bude jako ryba ve vodě. Zařízení běží na Androidu 5.0.2 Lollipop. Popisovat detailněji, jak Android vypadá je zřejmě zbytečné, takže jenom pár postřehů. Lenovo pamatovalo na to, že PHAB Plus má, řekněme nadstandardní rozměry, takže implementovalo několik vychytávek. Zařízení lze probudit dvojitým poklepáním na displej a stejně tak i uspat. Funkce však není příliš spolehlivá, ne každé dvojité poklepání telefon probudí a je třeba trefit správnou frekvenci klepání. Toto nebyl jenom můj pocit, potvrdili mi to i jiní majitelé telefonu, takže se nejedná o ojedinělý případ. Další funkcí je zmenšení obrazu pro práci jednou rukou. Stačí nakreslit písmeno C na displeji a to i zrcadlově a obraz se zmenší na příslušnou stranu. I tak je ale obtížné telefon ovládat jednou rukou, je tak velký, že ho v té ruce pořádně neudržíte a riskujete pád. Třetí funkcionalitou, kterou Lenovo doplnilo je možnost přesunutí kláves vytáčení po naklonění telefonu tak, abyste mohli vytáčet jednou rukou.
Při procházení uživatelským prostředím jsem narazil na známky toho, že i samotný PHAB Plus o sobě přemýšlí spíše jako o tabletu. Příkladem toho je popis položky nastavení, pod kterou se skrývají informace o zařízení. Je zde napsáno „Informace o tabletu“. A takových tabletových náznaků je zde více. Velký problém jsem měl při telefonování. Jelikož je telefon velice široký, téměř 10 centimetrů, často se mi stalo, že jsem uchem musel hledat reproduktor a nic jsem neslyšel. Nemluvě o tom, že se na mě lidé koukali, když jsem šel po ulici a u ucha jsem měl zařízení této velikosti.
Konečný verdikt
Lenovo PHAB Plus je z mého pohledu přinejmenším kontroverzní zařízení. Je napůl telefonem a napůl tabletem a Lenovo o něm říká, že má v sobě všechny výhody z telefonu i tabletu. Během testování jsem dospěl k maličko jinému závěru. Je napůl telefonem a napůl tabletem a má v sobě spoustu nevýhod z obou. Jako běžný telefon je příliš veliký pro pohodlnou manipulaci. Jako tablet je zase příliš malý pro plnohodnotné sledování filmů a má malou výdrž vzhledem k tomu, že mu musí energie vystačit i na funkce telefonu. Přesto věřím, že si své zákazníky najde, především proto, že za průměrnou cenu kolem 8 tisíc korun se jedná o spoustu muziky.
Máte Lenovo PHAB Plus a jste s ním spokojeni? Nebo také jako my vidíte tento segment na trhu jako diskutabilní? Napište, která velikost telefonu je pro vás hraniční a sdílejte článek.
Jak to někdo může nosit, taková plácačka na mouchy. Co ta výdrž?